Pěkný den vám přeju:-),
jak už jsem psala minule.
Pomaloučku, polehoučku se začínám adventně ladit.
Nějak se nám totiž stalo, že je půlka listopadu.
Do rodiny se nám tohoto týdne narodila dvojčata a já pořídila svůj vysněný adventní věnec.
HA!
Já a adventní věnec, to je příběh sám pro sebe.
Každej rok to mám asi nějak takhle.
Pustim se do jeho výroby a mám vysoká očekávání. Minimálně taková, jaká si předem postahuju z pinterestu.
Jdu na chvojí. Chci jedli, ale tu nikdy nenajdu, tak končím většinou u ne tak houževnatého (a pichlavějšího) smrku.
Nemůžu (opět) najít korpus, drátek mám, ale o nedostačující délce. Pistol je z loňska zatvrdlá, takže tam pšenka taky nepokvete.
Pak jdu do galanterky utratit pálku za pidiozdobičky.
A pustím se do práce.
Výsledek většinou ujde.
Ujde prvních pár dní.
A protože já zdobím většinou nadrženě již 5 týdnů do Vánoc, druhou adventní svíci už zapaluju na seschlym chudáčkovi, který se s námi Štědrého dne obvykle nedožívá.
Takhle to je každý rok.
Letos se začíná psát příběh novej.
Příběh věnce bez kompromisů.
Svěřila jsem totiž tuto radost do rukou profíka a mám fakt pěknej věnec.
Není to takovej ten jak vidíme běžně v supermarketech, kterej se mi zdá často dost zaměnitelnej s dušičkovou výzdobou.
A neni to ani takovej ten umělej kýč.
Je to prostě můj věnec snů.
Luxusní, bohatej, nikoliv však přeplácanej, vkusnej.
A macek!
Asi tak bych vlastně i nějak charakterizovala celou tvorbu paní Kohútové z Rumburka.
Věnečky a celou její práci můžete obdivovat na facebooku (klik), objednávat taktéž skrze tuto cestu a pakliže jste z dálky, vaši cestu k věnečkovému štěstí jistí pošta.
Jestli mi ho děti neožerou, tak by tu s námi měl vydržet do Štědrého dne, chlapák jeden nešizenej.
A to nejen roku stávajícího, nýbrž i toho následujícího, toho po něm a tak dál.
Možná, kdo ví, dostanu odvahu a třeba i tu svíčku na něm zapálím.
Ikdyž, znáte to.
Čím hezčí blok, tím větší líto mi je do něj psát.
Ještě bych ráda závěrem dodala, že u mě na blogu nenajdete žádný sponzorovaný či jinak reklamně orientovaný příspěvek.
Vše dělám, píšu, doporučuju a fotím z vlastní iniciativy a pro vlastní potěšení.
Čestý skautský.
A ještě jedno rychlý svítání dnes ráno…
…s výtečnou pečenou zeleninou k obědu.
Ta se u nás zabydlela.
Přeju vám hezký den!
Ála.)
Barbora says
Álo věnec je boží a co se týká pečené zeleniny. Ta vypadá famozně. Jak jí děláte? Jen nakrájíte do pekáčku, na to oliváč, sůl a bylinky? Nebo je v tom nějaká tajná ingredience, která chuť ozvláštní? Zeleninu milujeme na všechny způsoby a tuhle variantu vaření. Nakrájíš, dáš vše do pekáčku a jen čekáš až se upeče, miluju 😀
Alena says
Že jo? Chodim ho co chvíli očumovat:-).
Zeleninu dělám úplně jednoduše a víceméně jak píšeš – nakrájim, osolim, přidám koření na grilovanou zeleninu, zastříkám bylinkovym olejem a čerstvýma bylinkama (tyminán, rozmarýn, majoránka, šalvěj). Vršek pak už jen posypu balkánem, aby tý soli nebylo málo:-)).
Jana says
Romča Kohútová dělá nejkrásnější. Sama mám od ní Vánoční věnce už několik let. Navíc dělá i krásné věnce na dveře po celý rok. Nebo zdobené srdce beru od ní i zboží do krámku protože je to prostě nádhera 😍😉
Alena says
Souhlas! U nás teda letos poprvý, ale co kus, to fakt kus!:-)