I přes menší předodjezdová dramata v podobě virového rozpuku kolem, jsem nakonec odjela.
Plnit studijní docházku, propotit se několika zkouškami a zakončit své úpolové snažení, které nebylo a není ani trochu bezkontaktní, spíš vlastně úplně nejvíc naopak. Pěsťovku už ale, dá se říct, zvládám technicky o poznání lépe. 🙂
No, a když už jsme se tím vším statečně prodraly – myslím sebe a svou studijní souputnici – vyžily jsme volné chvíle do poslední volné minuty jako správné matky na útěku.
Dobrý den, prosím jednu malou studijní dovolenou.
Tři-dva-jedna.
A přidat, prosím:-). Trocha estetiky. Říznutá kapkou konzumu. Doplněno sportovním vyžitím.
Latté v Mc Café u Divoké Šárky po zkoušce z Kinantropometrie, o které jsem byla přesvědčená, že neklapla.
Klapla.
A s ní i první letošní sněženky, na které jsem cestou natrefila. Botanická zahrada a tropická Fata Mograna.
…a víkendové přednášky už jsem si odseděla s prvním letošním pěňákem na terase. Moc vás zdravím a hlásím, že už se poctivě chystám na další blogový pozdrav od nás – aktuálně s jedním marodem doma a dalším, tuším, na cestě. 🙂
Mějte se fajn a brzy navi!
A:)
Napsat komentář