Září u nás bylo a ještě pořád je bohaté na události, které na vás budu chrlit postupně, abych nevypálila všechny náboje hnedka zkraje.
Tak tedy hezky postupně…
Hodně času jsem věnovala přípravě stránek, eshopu a také novým e-bookům. které zabraly celkový čas, jenž chci trávit u počítače. Proto zel blog prázdnotou.
Teďka už vše běží samo, svým životem a já mám tak zpět své chvilky Šerifových poobědních siestek, kdy si udělám nějaký dobrý čaj a užívám si nadvládu nad prostorem, který si pro klid dušičky uklidím.
Mám tak zpět své chvilky, kdy můžu vysílat do světa zprávy o tom, co zrovna Šerifa baví, za co utrácím a čím si zpříjemňuji dny na rodičovské.
Šerif vyrostl z dalších bot.
Na hlavě má pořádnýho hároše.
A už přes měsíc opakuje slovo cesta. Jediný závan toho inteligentnějšího z repertoáru jeho slovní zásoby.
Rozhodně největší událostí je ale jeho docházka do soukromých jesliček.
Dvakrát týdně mu na tři hodinky zabalím ruksak se sváčou, občas přibalím autobus nebo indiána, aby smutno nebylo a já mám tak nově neuvěřitelnou časovou výpomoc, kterou využívám k práci, přípravám a nemusím ji tak dohánět po večerech.
Šerif byl tak ve svém roce a půl vyslán do světa, kde si beze mě dává rady a poznává neznámé. Baví ho to moc! 
Je uchvácen vším, co se podobá bagru, a tak přizpůsobuju trasu našich procházek komínům, jeřábům, stavbám, pracem na ulicím, kde vočumujeme klidně čtvrt hodiny.
Pokud natrefíme na míchačku (která je navíc v akci), procházka je u konce a pozorujeme půl hodiny míchačku.
Během tohoto času slovo míchačka řeknu minimálně stokrát, aby jakože edukace, načež se mi vždy dostane stejné odpovědi, a sice „cesta“.
Neva, jedeme dál.
Krom bagrů a traktorů se s oblibou věnuje úklidu.
Zametá drobečky a nedej bóže, abych po sobě nechala nezavřenej šuplík.
To pak jde a vše důkladně pozavírá.
Asi z něj bude podivín. Má po kom, né, že ne!
Aby ale dnešek nebyl jen o Šerifovi, mám tu pro vás i malou ukázku úlovků z dnů Marianne, kde jsem využila slevu 20 % na Bellarose. Ačkoli i tak se zboží nenachází v mých cenových relacích, jednou za čas je třeba pustit žilou:-D.
Svou Bloomingville sbírku jsem doplnila o další kousky.
Jestli si na ně číháte, tak za sebe bych doporučila zainvestovat do keramických talířků, jsou vážně prvotřídní!
V košíku dál skončily i dva kousky od House Doctor – keramický hrnek a papírové ubrousky. Hrnek vypadá ještě lépe než na eshopu.
Radost jsem si udělala ještě pár drobnostmi do koupelny od dánské značky Meraki. Mandarinkový lůj je příjemný a pozadu nezůstal ani krém na ruce s medem. Svíčka je čupr, akorát se mi líbí tak moc, že mi jí zase bude líto zapálit.
Pustila jsem žilou a nelituju. Ještě jsem kouskům nenašla svá místa, a tak se chodím denně kochat na hromádku, kde je provizorně skladuju.
Příště vám ukážu své další úlovky a sami uvidíte, že pořídit se dá i v daleko příjemnějších cenových relacích:-).
Zatím se mějte fajn!
A kdyby se vám chtělo, pochlubte se se svými úlovky i vy!
A.)
picture
V rauši adventním
Věnec bez kompromisů
Napsat komentář