Nový režim

Pěkně vás tu zdravím:-),

máme za sebou první týden školky a já z něj mám hned několik poznatků.

Zvládli jsme bezproblémovou docházku tří dnů, než si Šerif stihl uhnat rýmičku. Přišlo to rychlejc, než sem čekala.

Je to docela nářez. Dávat včas spát, vstávat denně na čas, přijít tam na čas a stejně tak vyzvedávat.

Za ty tři dny jsem získala pocit, že furt jenom vyjíždím a zajíždím do garáže, poutám vzpouzející se děti, hlídám čas a neustále někde hledám klíče – od garáže, baráku nebo auta:-).

Čtyři roky naprostého odpoutání se od jakýchkoliv institucí jsou čtyři roky. Musim si zase pomalu zvykat…

A teď ta pozitivnější stránka věci.

Dlouhé procházky s kočárem, na které mám v rámci dopoledního volna čas.

Nikdo se za námi neloudá a neodmlouvá. Stačí zásobit Šerifku svačinou a na dobrou hodinku a půl mám spolehlivou parťačku na špacír.

Teď v září a nebo časně zjara maj procházky venku největší sílu – alespoň pro mě.

Celkově toho dopoledne hodně stíháme.

Většinou si šlehneme hned po ránu rychlou uklízecí zahřívačku na zlepšení nálady.

Výhled na naklizenej stůl s kytičkou – na tom už se dá stavět.

Tyhle jsem si navíc ani nemusela kupovat sama, neb dostala jsem je překvapením k našemu 2letému výročí svatby.

No, letí to.

Taky zase víc vařim.

Jak na to mám větší klid, baví mě to.

Dneska jsem se například pustila do dýňové polévky a čočkového karbanátku s bramborovo-mrkvovou kaší.

Dýňová polévka je rychlovka. Dýni osmahnu s cibulí, rozmixuju, přidám půl kelímek smetany, osolím, opepřím a zasypu opraženými semínky.

Čočkovej karbanátek jsem kupovala a moc mě neoslovil. Šerif mě nařkl, že mu podávám starý chléb. Naštěstí jsem si to u něj zachránila kaší.

Uff.

Úplně nejlepší pak je to, že v mezičase stíhám i jedno klidný, za tepla vypitý kafe.

Odpoledne jsme už zase pěkně v komplet složení, takže jedeme klasiku.

Rozhodla jsem se v týdnu využít dobré předpovědi k mytí oken, ty totiž proporčně zaujímají poměrně velkou část našeho domu a po většinu času je máme i díky dětem dost zapatlaný.

Většinou to nějak moc neprožívám, ale jednou za čas to na mě přijde a jdu do akce.

Tyhle dva do party fakt nebrat.

Jsou ňuňu, ale na to se čmouhy neptaj.

Pořád něco někam odnášej, nepřinášej, utíkaj a záškodničej.

Naštěstí bylo venku pěkně, takže jsme akci pojali jako no stress.

Šerifce v týdnu dorazily nové naušnice, které jsem jí vybrala.

Konečně šroubovací, ty už by ztratit nemusela.

A já jsem se taky něčeho dočkala.

Prostor pod schodama, který nám leta hyzdil zadek kuchyňské trouby, nad kterou se každý při příchodu pozastavoval jakože nad nějakým nevkusným větrákem, je konečně vyplněn.

Nechali jsme si na ní zhotovit kryt v podobě skříně s bočním odvětráním.

Krásně nám ladí ke schodišti a ještě voní po dřevě.

Tak. A to je asi tak pro dnešek vše.

Užijte si víkend.

My budem doléčovat a odpočívat, abych už v pondělí po sedmé mohla zase startovat…:-).

Ála.)