Pomalé úterý

Zdravím vás při úterku,

dneska je přesně ten pomalej typ dne, kdy jsem ráda, že nemusím být, krom školky, nikde načas a působit upraveným a inteligentním dojmem.

Šerif nás poslední dobou moc nešetří, každé ráno v 5:30 hlásí všem, tou dobou ještě tvrdě spícím, „dobjé jánko“.

V reakci na jeho nemilosrdnost (a blížící se posun času) jsem si napatlala na obličej masku.

Vypínací. Ale fest.

Udělaly jsme si tak se Šerifkou společný bjůty dopolko.

Asistovala mi při manikůře, až vyžebrala 2 nalakovaný nehty.

Načesala jsem ji k tomu dva culíky a k její spokojenosti ji nechala mi uvařit kafe.

Holky jsou fakt úplně jiný jak kluci.

Mám doma dalších pár jarních novinek, ze kterých se těšim.

Nová cukřenka, protože stará se mi zašprajcla.

Dvojice polštářků, květináč na nožičkách a několik umělých tulipánů na komodu do chodby.

Upekla jsem perník z cukety a všech možných zbytků celozrnných mouk/muk, co jsem doma měla – žitnou, špaldovou, ječnou a povedlo se.

Zbývá mi se vrhnout na přípravy, protože mám středy pracovní.

A pak už plánuju jen ujídat po kouskách perník a válet se s dětma a legem na zemi.

Jinak to dneska nevidim.

Tolik k dnešku.

Mějte se prima a brzy opět tu.

Ála.)