Boubelka in the forrest

Šerif už nehoří, ale zdráv ještě stále úplně není.

Procházíme se tedy zdravotně, jarně a tak, aby si každý přišel na své.

A jelikož už mám hodně dobrý přehled o všech staveništích, bagrech, míchačkách, sklápěčkách, vím, jak ho natěšit ven. Tím, že navíc řídím sama vůz, získala jsem u něj na váženosti ohledně znalosti dopravních prostředků. Jsem odborník na radlice, pluhy, přívěsná zařízení, zdvižky a tak.

Pro potěšení Šerifa chodíme tedy očumovat vše výše zmiňované…

…a pro svůj osobní plezír si po nekonečných 30minutových zastávkách na staveništích dopřávám odměnu v rostlinné formě, 100% veganské kočičky s břízkou.

K nim jsem si trošičku zaimprovizovala a „vysadila“ malý domácí záhonek. Do bedničky i Ikey.

Toť můj kochací koutek pro tento týden. Hyacint provonil celý obývák.

V týdnu jsme navíc vyrazili za konzumem, kde jsem v rychlosti očíhla Pepco – bez toho to nende – a radost si udělala hrníčkem a utěrkami, které mají za třicet kaček poměrně dobrou savost! Pepco válí!

Zákoutí a zahálky nejsou to jediné, čemu věnuju svoji energii a volný čas.

O tom, že kuju neustále nějaké pikle, asi víte z mého tajnůstkaření.

Pomalu, ale jistě na všem pracuju. Mám toho před sebou ještě mraky, ale každý krok si maximálně užívám, promýšlím a chci, aby výsledek stál za to.

Zatím největší výzvou je pro mě právě to čekání. Všechno na můj vkus moc trvá:-).

Nasávám spoustu nových informací z absolutně neznámých vod, hraju trošku vabank. Trošku víc:-).

Tady foto jedné z pracovních schůzek. Dělá mi strašně dobře válečné porady takto nazývat.

Čím víc toho stihnu v počtu tří členů rodiny, tím líp. I tak ale tuším, že znovuotevíračka bude až v roce nadcházejícím. Uvidíme, jak se vše vyvine. 

Asi bych si měla raději dojít na kosmetiku nebo těhotenskou masáž, ale…

…jsem nezmar! Mám v sobě silnou potřebu vidět za sebou nějaký kus práce, jinak jsem nervózní.

Aby ani poradenství nezůstalo pozadu, zkouším nové recepty, předělávám, dolaďuji stravovací plány, vymýšlím motivační srandičky a tak.

A víkend?

Víc, nejvíc takových! Z fotek a silných prožitků budu žít minimálně ještě týden.

Ségra mě provedla trasou, kde jsem byla úplně poprvé a byla to hodně velká kochačka!

Jsem rozhodně tím nejslabším fotogenickým článkem výpravy, ale tajit to nehodlám. Nalijme si pěkně čistého vína…

…koulím se do kopce, z kopce, po rovině a vůbec, všechno je teď tak nějak kulaté.

Základem každého delšího výletu je tak pro mě nejen častý odpočinek…

…ale hlavně spolehlivý nosič a zavazovač tkaniček.

Po skoro tříhodinovém výletě mi vyhládlo natolik, že jsem zadělala těsto a pustila se do výroby buchtiček s krémem, na které myslím večer co večer už nějaký ten týden.

Z pokusu vzešly buchťáky spíše než buchtičky, ale chuťově všechno souhlasilo.

Rozloučím se s vámi i dnes dalším digestořím selfí.

18 nahoře, mikádo roste, břicho dvakrát tolik, ale srandičky mě nepřechází.

Užijte si dnešního krásného počasí!

A.)

picture