Pěkné páteční odpoledne, přeju!
V týdnu jsme absolvovali další, v pořadí již 8.letošní výstup na Jedlovou a byl to zrovna jeden z těch, kdy počasí přálo na jedničku.
Cestou zpátky jsem neodolala a obstarala si květy rozkvetlého bezu, abych mohla odškrtnout další ze seznamu domácího tvořeníčka, a sice výrobu bezového sirupu.
Příprava byla na rozdíl od sirupu šeříkového trochu zdlouhavější.
Sirup se louhuje za studena a daleko delší dobu. Já jsem nechala květy máčet poctivých 24 hodin, aby měl sirup pořádný říz.
Nejprve jsem očistila květy od lístků, hmyzu a viditelné špíny.
Do hrnce jsem nalila 2 litry studené vody a jakmile se začala vařit, přisypala jsem balení kyseliny citronové (100 g).
Takto připravený základ jsem nechala vychladnout.
Po vychladnutí jsem tímto základem zalila omyté květy, do kterých jsem přidala ještě plátky bio citrónu.
A nechala louhovat ve skleněné míse jeden celý den.
Mísa být skleněná samozřejmě nemusí, ale představení je to taky pěkný, že se na to pěkně kouká.
Jak už máte vylouhováno, stačí důkladně scedit (já použila vypranou látkovou plínu) a vlít do hrnce spolu s 2 kg cukru. Třtinový funguje skvěle – dobarví a dodá trochu výraznější chuť.
Jen co se rozpustí cukr a sirup projde rychlým varem, přelijte jej do vymytých nádob a otočte vzhůru nohama, takto by měl být zužitkovatelný na delší dobu.
Včera jsem to bezové mámení ještě trochu doladila novým ubrusem, který mi přišel v balíčku z HáEmka.
A já myslim, že dobrý?
Zbytek rodiny pochopil citlivost této události, a tak chodí jíst na gauč a pro jistotu na stůl nic nepokládá…
…a na to si připijem!
Na čistý ubrusy a celý to štěstí kolem!
Mějte se fajn.
A.)
Napsat komentář