Vlna deštivých dnů zchladila Česko a netrvala vůbec krátce. Jakoby ohraničila naše angíní marodění, během kterýho jsme se po kouskách pustili do domácích restů. Jedním z nich – a ten mi opravdu nedal spát, protože mi byl před očima ráno po probuzení a večer před usnutím – skříň s věcma do práce, učebnicema, knížkama, prostě…
Blog
Doma:-)
Ahoj všem:-). srpen si nenápadně začal a nebezpečně rychle nám utíká mezi prsty. Venku si už několikátým dnem prší, počasí vyvolává nevoli, ale já se z ní upřímně těšim. Není smutnější pohled než na sluncem spálené a vyprahlé louky. Všechno se začíná zase hezky mátořit a chytat barvy pozdního léta. Krom nás teda. 🙂 Anička…
Cuketa tájm
Víte, jak spolehlivě poznám poločas prázdnin? Že mi přijde na messenger zpráva, resp. fotka, v hlavní roli s červeným košíkem a obsahem tím pádem velmi lehce předvídatelným. 🙂Podstatnou část letošní darované úrody jsem se rozhodla zužitkovat na omáčku, kterou jsem poprvé zkoušela loni a moc nám všem chutnala. Jedná se vlastně o chuťově spolehlivou kombinaci cibule…
Svatá Anna, chladna zrána
Déšť přinesl ochlazení. Po korsických skoro čtyřicítkách je to pro nás docela změna, ale vlastně jsme za ní rádi. Doma jsme rozjeli výstavbu samostatných pokojíčků pro děti a po kouskách bychom ji chtěli do konce prázdnin stihnout. První den po návratu jsem šla na večerní procházku očíhnout rajón a přinesla sem si domů kytici slunečnic….
Korsika – část druhá
Sarténe. Město s dlouholetou tradicí krevní msty a údajně nejkorsičtější město. Nabídlo nám mnoho útulných zákoutí. Já osobně, kdybych tu byla bez dětí a nepanovala taková vedra, věnovala bych průzkumu měst, která jsme navštívili, více času. Protoulala bych každou uličku, sedla si na dlouhý kapůčo do tý nejmalebnější kavárny a jen bych čučela. A ještě…
Korsika – část první
Pěkně vás vítám:-), pomalu se mátoříme z naší dobrodružné dovolené, kam jsme se po vzoru loňské Anglie vydaly s Kaťáskem (přezdívka z gymplu, neměnit, prosím) a dětma na vlastní pěst. Když jsme tak v zimě nadávaly na nedostatek sluníčka a tepla a přemýšlely, kam bychom vyvezly děti letos, váhaly jsme. Původní plán počítal s Francií…
Čechy krásné, Čechy mé (Podkrušnohoří)
Mami? A ty ráda fotíš, viď? Ty hodně ráda fotíš, viď? (Áňa, než ji vypadl zub). … Odpověď všichni známe a v tomto příspěvku jsem se činila ještě víc – když ono odolat fotogenickému létu, kvetoucímu a zelenému, to nejde. Navíc oblast, kterou jsme vzali za cíl – Krušné hory, Slavkovský les a Doupovské hory,…
Čechy krásné, Čechy mé (směr jih)
Léto bez zastávky v Jižních Čechách by bylo, přiznejme si, trochu šizený. Cesty lemované obilím, které zdobí letní trio: vlčí mák, chrpa a rmen. Nekonečno rybníků a malebných vísek s kostelíky a retro sámoškami. Lidi mi tu vždycky přišli vřelejší, víc se zájmem o druhé – to my, sudeťáci ze severu, moc neznáme. 🙂 Každý…
Prázdninky, pojďte!:-)
A tak jsme se dočkali. První dvě rána, kdy nevstáváme s pátou a můžeme se válet, jak dlouho se nám chce. Letošní prázdniny byly hodně vytěšený. A myslim, že i zasloužený. Já jsem si poslední odučenou hodinu oslavila podle svýho – vyšlápla jsem Jedlovku a hezky z vršku jsem si přehrávala události uplynulých měsíců. Šerif, krom slíbený…
Spondeo ac polliceor
Před třemi roky, kdy Aničce byly tři roky a Šerifovi pět, jsem po pěti letech doma s dětma nasedla na autobus do Prahy na přijímačky na FTVS. A tenhle den – jak stojím v Karolínu a latinsky přísahám výměnou za ruličku – jsem si cestou představovala. Moc šancí jsem tomu nedávala, vlastně jsem ani nečekala, že…
