Děje se…

…toho u nás málo a hodně zároveň.

Mám sice teď trochu šouplá měřítka, ale pravdou zůstává, že pověšení obrázků do našeho zašívacího pokoje (pokoje pro hosty) po více jak půl roce po vytištění, je úspěch.

Prostě přišel ten den. Pátek 3. března. Jedno dlouhé karanténní odpoledne.

Hned druhou smečí v pořadí jsou aktuálně rozjíždějící se práce na naší zahradě.

Děti maj předplacenou VIP zónu a hltaj každou vyloženou hromadu.

V příštím díle bagřík a to bude teprv terno!

Nechtějí se mnou teď chodit na výlety, protože tatra a bagr a hlína.   No a do třetice.

Háro naší lejdy. Došlo na krizová opatření, která dopadla podle očekávání. Musela jsem zakročit v záležitosti s ofinou.

Promiň. 🙂

A taky u vás v pondělí tak foukalo?

Tady úplně na draka!

Vypustili jsme ho a u kormidla jsme se vystřídali už úplně všichni! Pořádnej chlapáckej deep talk.

A primule s narscisem.  Já drdol jsme skočily do lesa našmikat břízu… …a vytvořily z ní, pomocí drátku a nemalé trpělivosti něco jako hnízdo, které jsem vyplnila miskou s tulipány a velikonočním deko.

Tady venku.  Hnízdit bude ale doma.  Kucí sestavili o víkendu zbytek nábytku, takže si užíváme možnost jídla a kávy na čerstvém vzduchu.  Dnes odpoledne jsem ze zapomenutého droždí v ledničce upekla velikonoční mazanec s věncem, které nám do pondělí nevydrží, ale droždí už mělo po datu spotřeby. Bylo nutný jednat.

Berana už mám přichystanýho, na něj taky dojde! 🙂 A ještě zákoutí číslo jedna.

Číslo dva.  A kohout.

Tam moc nevim.

Ale vyfotila jsem ho, tak mi to asi přišlo vtipný.

Kohout.

Jsme zvyklí spíš na srnky, ale proč ne!

Tematicky, že jo! 🙂Jsem se vypovídala a karta od foťáku už se taky vydala.

Přeju vám příjemné slunečné dny!

Brzy se tu zase potkáme!

Ála.)