Dnes poprvé…

…jsem vzala smečku s sebou běhat.

Zlomový okamžik povím vám.

Na rovinku do lesa, kam chodím běhat úseky, jsme to vzali za pomocí vozidel.

Já jsem cestou volně klusala, dětem se samou rychlostí vyzouvaly holiny. 🙂

Na místě činu pak volná zábava.

Zatímco jsem si odběhávala, co jsem měla v plánu odběhat, děti se rozprostřely po lese a každý v intervalu sobě na míru střídal jízdu kolmo-běžmo-pěšmo prokládanou máčením se v loužích, to celé vyšperkované stavbou přehrady.

Takže zatímco já uf, uf, odehrálo se tu zcela přirozeně první společné lesní dobrodružství s náznaky tréninku.

Cítím radost. Takovou novou. Ale obrovskou! 🙂

Po návratu pak zasloužená rajčatová polívka, kterou jsme pozdně poobědvali s rozpečenou bagetou a vajíčky.  Mňam i takhle přes obrazovku. 🙂Konec hlášení!

Mějte se fajn:-).

Ála.)