Hummus

Pěkný pátek přeju,

včera jsem dělala po delší době opět hummus.

Povedlo se mi tak nějak zvláštně vychytat všechny jeho poměry a koření, že si to sem musím zapsat, abych šla příště už na tutovku.

U hummusu to je totiž dost o poměrech, tudíž i výsledné konzistenci.

Použila jsem:

1 plechovku cizrny (Penny – tuším, že 240 g pevného podílu)

100 ml nálevu z ní

1 lžíci tužší části tahini bez tekutého oleje

sůl

3 stroužky česneku

šťávu z 1/2 většího citronu

slabší lžičku drceného kmínu

sušená rajčata na dozdobení

Všechno jsem nashromáždila do sekáčku a nechala společně rozmixovat.

Kdybych lpěla na krémovější konzistenci, mohla jsem ho bývala nechat ještě pár chvilek v Nutribulletu, tam by jistě povýšil svou nadýchanost ještě o kapku výš.

Jenže to já už měla za zády dvě vtírky, které mi funěly za zády tak vysoko, jak jen dosáhnou.

Odpolední sváču tak dostaly pěkně do korýtka, spolu se zeleninou, aby se mohly pořádně a nespoutaně zabořit.

Jistě se podivujete, jak ukázněné děti na konzumaci zeleniny máme.

No, takhle.

Samy si o ní řeknou málokdy.

Mám ale odzkoušeno, že jakmile jim ji přinesu, barevně atraktivní pod nos, s chutí se do ní pustěj a všechnu snědí.

Pokud nezabírá ani to, předstírám, že si to nesu sama pro sebe a snažím se s tím „nenápadně“ zašít stranou.

Na to reagují podprahově, naplaví se ke mně během minuty a celej salát mi s prominutím sežerou:-).

Trocha mateřské lsti aneb zlaté „z cizího chutná nejlíp“.

Pak už jen vyvalit břich a nenapravitelně litovat množství použitého česneku.

PS: přidat můžete i olej, hummus bude o to krémovější a hladší. Na mě by byl už ale, i díky tomu česneku, o to těžší na trávení.

Tak jo.

Pro dnešek vše.

Mám doma dnes obě děti, tak se pomalu oblíkneme, vyrazíme ven a budeme čekat na zásilku, která má dnes dorazit.

Mějte se fajn a brzy opět na viděnou:-).

Ála