Babí léto…

Je tu v plné síle a my se prokousáváme první vlnou podzimních rýmiček.

Ale zas tak zlý to rozhodně není.

Počítám-li tedy pouze dny.

V noci se tahle roztomilost mění v démona.

Spí hůř jak nadmuté novorozeně s kolikou.

Nastydlá teď navíc chrápe jak zasloužilej štamgast.

Já si vždycky říkám, že už jsem si zvykla. Pak ale přijde s nějakou novinkou, která totálně zboří moje představy o plánovaném průběhu nezdařilé noci a opět to končí ranním mrzením, které spraví až první ranní kafe.

A nebo si na smířenou sjedem na holčičí nákupky.

Včera se v noci rouhala hodně. Sečteno podrženo 4 hodiny spánku pro matku, která ponocovala do desíti u anglické romantiky.

Nejdřív jsme sjely do Kauflandu, kde jsem měla z letáčku vyčíhlej parádní věnec.

Se svítícím drátkem, vzrostlého průměru a v šik šedé.

Když jsem jej viděla v reálu, mrzení pomalu odeznívalo.

Pak jsem si na přilepšenou naložila ještě dřevěný svícen na kládě.

Ten si schovám na Vánoce, plánuju využít prostor pro 4 svíčky na advent.

Myslim, že s jehličím bude vypadat moc dobře.

Do zahradnictví jsme sjely pro nějaký ten přírodní podzimní artikl – vřesy, tůjky a nějaké cibuloviny, ze kterých by se mi líbilo, kdyby na jaře vyrostla parta tulipánů, hyacintů, narcisek a modřenců.

Chybět nesměly ani dýně. Tam jsem sáhla po co nejvíce tvarech a barvách.

Dýně nikdy nezklamou.

Odpoledne jsme s pak pustili do aranžmá a sázení cibulek.

Tento druh práce mě baví.

Venku krásnej vzduch, děti pobíhají kolem.

Občas mi sice někde něco urvou, zničej nebo zdrhaj na silnici, ale venku se promíjí nějak snáz:-).

Já jsem si ještě nadepsala nová značítka na bylinky, které jsem vyměnila za své původní provizorium…

…a doladila roh vchodových dveří.

Věnec jsem umístila na stůl do jídelny a naplnila jej vřesem a dýněmi menších rozměrů.

Večer jsem si ho rozsvítila a páááni!

Už se těšim, až přijde první zamračené odpoledne s deštěm za okny.

Zapnu věnec, zapálím pár svíček a budu si užívat i tuto tvář podzimu…

…teď ale ještě chvíli (a co nejdéle, prosím) zůstaňme u babího léta a skostů, které nabízí.

Mezi nimi i tato sebranka.

U tý já se vždycky zasnim a pak zapomínám dovézt do školky troje balení papírových kapesníků.

Zítra, zítra už to klapne. Slibuju.

Jinak nám nezbyde než vylepšit synovi pověst nadprůměrným sběrem tříděného odpadu:-).

Tak jó.

Mějte se pěkně!

Ála.)