Pěknou neděli všem!
V týdnu přálo počasí na jedničku, že ani léto by se za tento výkon stydět nemuselo.
Ráno jsme se tak probouzeli do skoro dvacetistupňových teplot a azura každičký den.
S desátou ranní však tyto příjemné teploty končí, stejně jako má schopnost termoregulace.
Pak už jsem na škvarek.
A proto jsme vyrazili za vodou do nedalekého Kyjova.
Vyčkali jsme až do pozdních odpoledních hodin, abychom si vychutnali klidný podvečer u vody.
Voda byla zatím čerstvá – ani teplá, ani studená.
Lidí málo.
Sem tam nahodilý naháč, který se přijel cestou z kola osvěžit.
A my.
Od břehu ne dál jak na metr hloubky. Nad bradu výš to zatím Šerif necítí.
Ctí zásadu suché hlavy a pevné (nebo alespoň blátité) půdy po nohama.
Vodu má rád, ale ještě radši ji má pod kontrolou…
…na rozdíl od ségry.
Ta je vody chtivá.
Byť mám vodu hodně ráda a plavání bylo vždy, hned po atletice, mou silnou stránkou, ani s jedním z dětí jsem nechodila na novorozenecké plavání.
Jednak se mi nechtělo nikdy tahat tak malý děti do zachlórovaného prostředí (v zimě mi to přišlo jó proti srsti), druhak mi skupinové lekce v maminkovském kolektivu nahání strach.
Nechci, aby to vyznělo tak, že těmito aktivitami pohrdám. To né.
Spíš se mi zdá, že je teď ohledně výchovy dětí moc velký haló. Prožívá se úplně všechno – začíná to předporodníma kurzama, pokračujete speciálními lekcemi, jak mimino správně polohovat, pak všudepřítomné tlaky na správnou obuv, ergo nosítka, ergo sedačky do auta, bio stravu, cvičení miminek s maminkami, plaváníčka…a jen to píšu, stahuje se mi žaludek.
Moc bodíků bych totiž asi do svého zápisníčku moderní výchovy nenasbírala.
Já si chci svůj čas s dětma, dokud jsou malý, užít tak nějak po svém.
Asi trochu venkovsky, ale jednoduše.
Dopřát jim obyčejné dětství venku tak, jak jsem ho zažila já.
Ustát to bez zmagoření a bejt trošku punk.
No, nakousla jsem téma velice obsáhlé a vášně vyvolávající.
To abych odvedla pozornost od své nedokonalé bikini formy :-).
Naštěstí teďka ale začíná frčet osvěta na téma sebeláska a tělesná nedokonalost, takže mám vlastně zelenou a můžu to sem švihat.
Takže asi tolik k naší první letošní venkovní koupačce.
Užijte si zbytek dne a zítra se tu opět potkáme.
Mám toho rozepsanýho nějak víc, tak ať si to moc dlouho nesyslim.
Ála.)
Pavlína says
Moc pěkný článek 🙂 Díky za něj!
Alena says
Jé, děkuju! Jsem ráda, že se líbil!