Zahradní džangl

Během naší nepřítomnosti si zahrada žila vlastním životem.

Ještě svévolnějším, než jí dopřáváme obvykle.

Rozkvetla nám tu políčka vlčích máků, které celkem obstojně suplují za pěstěné květinové skalky, jichž se jistě v budoucnu taky dočkám.

Snad.

Někdy.

 

Zatím tedy improvizuju a rvu, co mi přijde pod ruku.

Spokojeně si pak svůj úlovek načančám do vázy, ze stolu setřu všechny drobky a mám tak pocit naklizena.

Co na tom, že u toho svou bosou nohou stojím zrovna přilepena jakýmsi zbytkem něčeho k podlaze?!

Včerejšími tropy jsme se loučili se školním rokem v jazykovce.

Morbidním teplotám odpovídal nejen lesk našich čel a lepení se ke všemu přilehlému, ale i morální snaha dotáhnout poslední hodiny do důstojného konce v podkrovní místnosti s venkovními 37°C.

Uuuuuf!

Na podvečerní párty s kolegy jsem pak napekla ovocné tartaletky s pudinkovým krémem, na které padly poslední zbytky vrcholových jedlovských borůvek.

A zítra nás čeká poslední den školky, zbývá pokoupit nějaký revanž pan čitelkám a jde se na věc.

Prázdniny začínaj!

…..

Ála.)