Náš výlet do Anglie – část druhá

..nezastavujeme a pokračujeme dnem třetím. 🙂

Nejdříve ranní sklizní borůvek do ovesné kaše k snídani……po které jsme se vydali do Exeteru.

Prošli jsme si historické centrum……a navázali na jeden z nejsilnějších zážitků dětí – návštěvu Mekáče. 🙂

Jsem ráda, že si naši dva malí vesničané odbyli svou premiéru právě tady.  Cestu do Exeteru jsme absolvovali autobusem, protože jsme chtěly nechat děti zažít jízdu typicky anglickým dvoupatrákem.

A dokonce jsme měli štěstí na volná místa vpředu. 🙂  Dne dalšího jsme se přibližovali opět autem.

A řekněme, že řízení v Anglii není výzvou pouze co do změny směru, ale i co se šířky vozovky týče. 🙂 Dalším cílem, na který jsem se moc těšila, byl Dartmoor.

Národní park s nádechem severu.

Dějiště příběhu Psa Baskervillského.A rozhodně místo, kterému sluší ponurost. My jsme si tu udělali výlet k Wistman’s wood – 200 let starému původnímu lesu. Cestou jsme míjeli pasoucí se ovce……a kamenné zídky ohraničující pozemky.   Dartmoor mi učaroval.  Úplně se tu vidím putovat několik dní s batohem a probouzet se a usínat s výhledy na nekonečné zelené kopečky s volně pasoucími poníky. Po návratu k autu jsme se vydali do nedaleké kavárny, kde jsme si objednali Cream tea – typicky devonský/cornwallský pokrm zahrnující nadýchané scones spolu s čajem či kávou. Pokud tyto bochánky jíte v jižnějším Cornwallu, považuje se za správné nejdříve potírat marmeládou a poté až nanášet clotted cream (něco jako hodně tučná smetana). O kousek výš, v Devonu zas naopak – a tak i my, abychom se nedopustili nějakého společenského faux pas, jsme mazali nejdříve clotted cream a pak marmeládu.

Když jsem v Anglii byla naposledy, zakusila jsem scones jak v Cornwallu, tak v Devonu a mohu tak zkonstatovat, že devonský přístup marmošky nahoře zdá se mi přívětivější. 🙂  Po našem výletě dartmoorskou přírodou jsme se rozhodli změnit žánr a vyrazili jsme do města.

Lázeňské město Bath je památkou Unesca a krom nádherné architektury je zde k vidění i řeka Avon, na které se plaví (vlastně spíš stojí) typické hausbóty – obydlené lodě.   Po vydatné procházce městem jsme se uchýlili k pikniku u Royal Crescent……kde zdánlivě vyčerpaná omladina chytla druhý dech. 🙂 Jinak ale myslím, že jsme návštěvu města asi jako jediní s ponožkami v sandálech zvládli s dětma obstojně… 🙂