Venku

Dnes po dlouhé době nadnulové teploty. Konečně!

Potajmu si tak trochu sním o tom, že toto byla naše poslední procházka v péřovkách a čepicích, které nosíme a pereme celou zimu dokola.

Ale není to jen jejich opakovaným praním prořídlý péř, kdo tuší konec zimy.

Říkal to i Šerif a já a my tomu dost rozumíme.

Sebrali jsme se tak navzájem, on přibalil potřebné náčiní a vyrazili jsme očíhnout les.

Naběrač své výkony prokládal pravidelnou svačinou na pařezích – na tu ho ostatně vždy utáhnu…

…a za dobrou hodinku a kousek jsme vystoupali na vyhlídku.

Šerifka většinu cesty prospala, zatímco on šlapal pěkně po svých.

A že odteď cestuje plecháček všude s náma, se snad rozumí samo sebou:-).

Zatímco to v lesích vypadá ještě na zimu v plném proudu…

…o kousek dál, na jejich krajích, jsme narazili na sněženky.

Doma jsem si nachystala sladkou odměnu v podobě buchtiček s krémem. Zkoušela jsem je z celozrnné špaldovky (pozor, té jemně mleté) a výsledek mě mile překvapil. Buchtičky sice vypadaly spíš jako žetony, ale zato pěkně křupavý žetony.

Až tak moc, že decentní porce na fotkách byla teprve zahřívací kolo.

A to je asi tak k dnešku všechno.

Poselství opět žádný.

Ale jedno selfíčko se mi sem vešlo.

Takže jaru zdar, péřovkám fuj a pěkný víkend přeju:-).

Ála