Výprava do Skotska – část 1.

Ahoj, pěknou červencovou středu vám přeju,

long tajm nou sí – a z názvu už asi chápete proč. 🙂

Na konci června jsem se vydala na svoji první sólo dovolenou.

Dostalo se mi důvěry rodiny, našetřila jsem během roku peníze bokem a vyrazila na 12 dní fotit, toulat se nekonečně krásnou přírodou a nic neřešit – snad jen, co si koupím na následující den k jídlu. 🙂

Sever mě láká a ani má láska k Anglii zde není tajemstvím. Skotsko tak bylo jasnou volbou. Prošla jsem programy všech Ck na našem trhu a nejvíc se mi zalíbil zájezd od Munda s přespáváním v hostelech.

Se ségrou jsme kdysi – ještě jako mladé nespoutané bohyně – jely s Mundem do Rumunska a přechod hor si pamatuju doteď.

Věděla jsem tak dopředu, jaká nekomfortní úskalí dovolené organizovaného typu naskýtají a i tak pro mě pozitiva převládla.

A tak jsem……ve středu v podvečer nastoupila jako poslední účastnice v Ústí na benzince a vydala se na cestu. 🙂 Ráno už mapičky do ručky a 8 hodin v Amstru mohlo začít. Proplétala jsem místními uličkami, nejdřív neorganizovaně, pak už s plánem. Divila jsem se místnímu nepořádku a bordelu, obdivovala jsem domečkovou architekturu, dala si dvě kafe, zastavila u domu Anny Frankové a přesně v poledne, na tom nejvíc ostrym slunci, jsem se pařila na výletní lodi, která projížděla centrem těmi nejhezčími grachty. A jestli jsem se legálně zhulila v místních kofí šopech? Překvapivě ne, ale designem sem se tu radostnila hodně.   Na květinových trzích jsem koupila domů sazenice tulipánů.  A poslední hodinu před odjezdem jsem strávila v tomto obchůdku, kde jsem chtěla všechno a všechno chtělo mě. Druhou noc jsme strávili na trajektu na trase Amsterdam – Newcastle. Severním mořem jsme se plavili necelých 17 hodin. V kajutách, které nám poskytly poměrně komfortní spánek a sociální zařízení se sprchou, jsme přečkali noc, a tak to celkem uteklo.  Vyhlížení velryb.Snídaně se změnou času… …a konečně welcome to Scotland! Že už jsme TAM se poznalo celkem snadno – barvy napověděly mnohé. 🙂 První krátká pauza u Jedburgh Abbey.  A přesun do malebného Stirlingu, kde jsme strávili celý den a bydleli na hostelu. Tady už dominanta Wallace Monument – památník Williama Wallace z filmu Statečné srdce.   Králíček, co je asi zajíc.

Trochu se bojim, že se jednalo o znamení, protože Anička už dlouho vyvíjí tlaky na domácího králíčka.  Scotland hostelling – náš hostel a zjištění, že nevzít si špunty do uší byla osudová chyba.  Nákupy prvních dnů, kdy mi přišlo nakupovat jenom pro sebe strašně bohémský a moc sem si užívala pestrou nabídku MaS food stores, Ujížděla jsem na balených třešních a mixu lesního ovoce.  A máme tu první výšlap na Ben A’an. A tady jsem si poprvé uvědomila, s čím budu mít potíž. A bylo to tempo. Jelikož zde platilo pravidlo skupinového pohybu v horách, dělaly se časté pauzy a ty já do kopce nesnášim.  Vlastně  se jednalo o můj asi jediný faktický problém, který mi byl nepohodlný. Čekání. Nesnášim čekání. 🙂 Ale přírodu? Tu miluju!Ach!Po výšlapu jsme se přesunuli do autobusu a než jsme se přemístili k dalšímu cíli, navštívili jsme ještě dvě hezká místa……skalní průsmyk……a večerní Eilean Donan – z filmu Highlander.

Tady už se nám počasí pěkně skotsky vybarvilo. 🙂  Po prohlídce jsme se vydali na ostrov Skye, kde jsme strávili další tři dny – a už teď vám prozradím, že to byly ty nejkrásnější. 🙂

Těšte se a vydržte na drátě!

Já jdu třídit. Protože víte, proč.

Nesnášim čekání. 🙂

A.)