Dnes jsme se probudili do jasného rána a protože mi už po tom našem marodění výletově vyhládlo……vstala jsem o chlup dřív jak zbytek, připravila svačiny a v osm rovných jsme dobrodružně mířili směr České Středohoří.
Na jaře je to tu krásný.
Sedneš si na kopec, kterej je spíš taková vyvýšená louka, a vidíš přesně, kde bíle kvetou hlohy, kde začínají nakvítat jabloně a kolem tebe se velebí chráněné kousky.
Jakože nic.
Přitom jakože všechno.
Těžko hledat víc. 🙂 Tak tedy. Tobiášův vrch – chráněná oblast posetá trsy hlaváčku jarního… …s ojedinělým výskytem konikleců. Místo jsme měli úplně pro sebe. Nádherný. A protože jsem slíbila kopec jeden, dali jsme dva. Takový moje oblíbený číslo:-). Jenže Číčov nešlo odmítnout.
Číčov provokuje vzhledem. A taktéž hostí trsy konikleců, které s panoramaty kopečků v dáli nemají jedinou chybku. A odtud vás i společně vrcholově zdravíme!
Mějte hezkou neděli…:-)
A.)
Napsat komentář