Dnes trochu na sladko

Začátkem týdne jsme využili relativně hezkého počasí a já se rozhodla pustit do dalšího svého na oko úplně zbytečného „houm“ projektu, nad kterými muž vždycky kroutí hlavou, ale tak nějak mi je už toleruje.

Tentokrát mi prošla výstavba vyvýšených záhonků z palet. Takových dvou malých. Pro začátek. Než se ze mě stane profík v oboru (=než sklidím první úrodu).

Vyvezla jsem omladinu ven a zapřáhla Šerifa do díla.

Vyfasoval patřičné vybavení potřebných rozměrů – kundolap, lopatu a pracovní rukavice.

Bral svou práci nesmírně zodpovědně a byl důležitej až ke stropu.

Nepodcenil ani závěrečnou zálivku.

Úroda na sebe nedá jistě dlouho čekat – myslím si já.

Muž mou radost kazí neuvážlivými řečmi typu, že z jílové hlíny plné kamínků nic dobrého nevzejde a pokládá mi zbytečné otázky typu, jak často plánuji své záhonky zalévat, proč při výsadbě nedodržuji předepsané rozestupy sazeniček a rebelsky sypu vše do jedné řady a závěrem dodá, že jestli něco vyraší, srnky či jiná zvěř mi to stejně sní.

Ach, ti pragmatici.

Ale abychom nezůstali pouze u zahrady…

Jak jsem psala, začínám zase více dbát na složení svého jídelníčku, jehož cílem je mě dostat opět do tělesné kondice.

Nákup od nákupu tak víc promýšlím, nebloudím do regálů se sladkým a zaměřuju se více na kvalitní zdroje bílkovin – týdně alespoň jednu čerstvou rybu a denně jeden mléčný výrobek.

Taková ta moje klasika, co věrné čtenáře už nepřekvapí…

…novinku bych tu ale přeci jen jednu měla. Po delší době výrobek, ze kterého jsem nadšená ve všech ohledech a má jisté své stálé místo u mě v kuchyni.

Čekankový sirup je přírodní nízkokalorické sladidlo, které ve svých 100 g má pouze 30 g cukru (100 g tak vychází na nějakých 800 kJ). Zbytek je tvořen prospěšnou vlákninou (45 g), díky které má sirup nízký glykemický index.

Je tak vhodný do redukčních programů a pro diabetiky. Navíc, nekazí tolik zuby, čímž je perfektní i pro děti.

Z čeho mám radost zase já, je chuť. Žádná umělotina, prostě sladký sirup s příjemnou, nevtíravou a univerzální chutí.

Jestli také toužíte mít tento poklad ve své kuchyni, skočte si pro něj třeba do DM drogerie – tento menší stál 140 Kč.

Z kuchyně se pohnem k pohybovému režimu.

Mám za sebou dva týdny po porodu a plán můj jest takový, soustředit se prvních šest týdnů na kondiční chůzi s kočárem a protahování.

Pořídila jsem si chytré hodinky FitBit, které mám nonstop na sobě. Na základě snímané TF mi počítají denní výdej energie, počet ušlých kroků a další srandičky.

Pro mě je to skvělá motivace. Denně se snažím ujít doporučovaných 10 tis. kroků, díky kterým se držím na výdejových hodnotách kolem 2 400 – 2 500 kcal/den – ty ale nejsou vzhledem ke kojení konečné.

Vyrážím bez ohledu na počasí.

Čím víc totiž ujdu, tím větší dovoleno pak mám.

K narození Šerifky jsem dostala vaflovač, který jsem postrádala už dlouho.

A takové čerstvé, křupavé vafle…

…to není vůbec špatná záležitost. Navíc, dají-li se připravit i na zdravé způsoby, aniž by nadělaly v jídelníčku neplechu.

Tento pokusný je ze špaldové mouky. Vypsané mám ještě dietnější a zdravější verze, ale tuto jsem se rozhodla vyzkoušet jako první.

A dobře udělala!

O recept se podělím i s vámi. Na 9 vaflí těchto proporcí budete potřebovat:

– 2 hrnky mouky (já použila jemnou špaldu)

– 1,5 téhož hrnku mléka

– 2 vejce

– balíček prášku do pečiva

– 2 lžíce třtinového cukru / čekankového sirupu či medu

– 80 g rozpuštěného másla / kokosového oleje

– špetka soli

– vanilkový extrakt

Vršek jsem dozdobila rozpuštěnou hořkou čokoládou, lesním ovocem a zakápla trochou čekankového sirupu.

A pokud jste toho sladkého ještě dosti neměli, přisladím vám.

Šerif a Šerifka.

Dvojka, která mi nedá spát.

S lejdy Annou na závěr.

Nemůžu se jí nabažit.

Asi už fakticky stárnu:-).

Mějte se prima, užijte si volný pondělek a brzy zase tu!

Budu se těšit:-).

A.)

picture