Hvozd a houby

No, titulek nám trochu drhne, cítím velké rezervy. 🙂

Ale! Já vás i tak zdravím – tentokrát jsme zanechali stopu na Hvozdu.

Se říká, že kdo kolmo vyjede Hvozd, může se považovat za cyklistu.

A my to můžem potvrdit. Šli jsme sice pěšmo a ze strany druhé, chvílemi se nám to na celkem malou kimetráž až nebývale táhlo.

Co ještě mohu potvrdit, je nadúroda hub. My o ně totiž doslova zakopávali.

Na cestě.

V příkopu.

Na odpočinkových pařezech.

Nenechaly nás ani vyčůrat.

Prostě všude.

Pro mě trochu stresík, protože jsem sběrač a všechny je chci.

Vybrali jsme si nakonec tři nejhezčí, každej jednu, a tu jsme si odnesli na vrchol.

Sýýýýr!

Bylo krásně, díky za tyhle dny.

Ale opravdově jo. Září nám zatím trochu zatápí, takže si tyhle chvíle považuju o to víc a vyhlížím lepší zítřky!

Mějte se co nejlíp, brzy se opět ohlásím. 🙂

Ála.)