V novém!

A já vás zde srdečně vítám!

Mám hotovo.

Webovky se podařilo vypustit do světa ještě před Velikonocemi, jak jsem si přála a moc doufám, že se práce zdařila.

A aby ta úplně první prohlídka měla nějakou úroveň, vezmem to rovnou i přes obývák a jeho jarní look – když už nám venku tak pěkně sněží…

Rozhodnutí sbalit si svůj raneček a přestěhovat se na novou wé wé wé  přicházelo postupně a tak nějak přirozeně – stejně jako se vyvíjela má tvorba, která – řekněme si na rovinu – už pod název Výživa a sport moc nepasovala.

Zachtělo se mi vytvořit něco, co unese a zvládne pojmou všechno, co mě baví a čím si oživuju své chvíle doma s dětma.

A tak přišla Alyka.

Alyk jsem já – sic už nenosím na hlavě slušivého hřiba, má podnikavost a chuť něco vytvářet mě neopustily doteď. Když k tomu přičteme vrozenou touhu „jít do akce“, spíše než-li o věcech dlouze přemýšlet, vzniklo všechno to, co směle virtuálně prezentuju.

A že mě to i po 5 letech stále baví? Nestačim zírat!

Hlavním cílem Alyka je vytvořit místo s příjemnou energií.

Místo, kde můžeme (snad) důstojně prožívat odstíny polštářků a utěrek, přitom vážně hovořit na téma výživa, sem tam motivačně nazout kecky a taky poodkrýt prezentovatelné soukromí naší famílie s dětičkama v hlavních rolích, protože krom čistého plezíru ze psaní a vydařeného fota přináší blogování ještě jeden ohromný benefit – a sice vzpomínky. A já bych je nám chtěla uchovávat i touto cestou.

Alyka je nejen blog, ale opět i e-shop a poradenství, které frčí už od nového roku a kde první dvě skupinky hubnoucích mají již slušný základ na léto. Zatím se snažím svou energii a čas věnovat právě jim a praktickému chodu poradny, takže musím formu příspěvků z oblasti výživy ještě trochu promyslet tak, aby byla co nejvíc přínosná a z praxe.

Jestli jste ještě neokoukli artikl Alyka shopu, tak doporučuju rychlou nápravu. Počin je to tak trochu bohémský, v základech se neopírá o žádný konstruktivní byznys plán ani know-how. Zato má ale do detailu promyšlené visačky a k nim ladící nálepky. Hodně nálepek.

Jsme odhodlány jej plnit pouze takovými kousky, které jsou buď zakázkovými Alyka originály, tozn. vyrobené pro náš-váš plezír a nebo nějakou tou zde horko těžko dostupnou vychytávkou do kuchyně.

A bacha! Plurál, který jsem právě použila, není ani trochu ten mateřský. Aby toho na mou hlavu nebylo až tolik, na tuto část jsme tu dvě – já a moje o rok a půl starší já s naprosto zaměnitelným hlasem a smyslem pro humor. Ségra Míša. Někdo za mě parkovat na našich byznys vyjížďkách musí.

Produkty jsou zdobeny autorskými ilustracemi a zhotoveny u nás na severu – s kvalitním potiskem, z bio bavlny a v pro naše účely zatím dostačujícím množstvím.

Neváhejte proto moc a protočte tu nějakou tu kačku, ať maj děti na svačinu.

Zde bych své úvodní slovo spolu s natvrdo prezentovaným merčem utnula a věnovala poslední zbytky vaší pozornosti naší domácí velikonoční náladě, která dostala dnes dost ledovou sprchu v podobě venkovní sněhové pokrývky a opět dost nepříjemně podnulovými teplotami.

Je to dost zrada, ale taková přichází co rok – a já se jí i tak co rok divim.

Jestli nemáte ještě pořízený velikonoční zdobení, doporučuju navštívit Kik.

Zde jsem letos pořídila ty nejlepší kousky – celou zlato-bílou sérii vajíček a vázy včetně dvou šik košíků. Kousky jsem označila do popisků fotek, abyste je nemuseli pracně hledat.

Jarní nálada se přesunula i do kuchyně, kde jsem upekla košíčky z celozrnné a kokosové mouky plněné pudinkem a ovocem – takovou odlehčenější verzi tartaletek. Těsto kupodivu dobře drželo, což mě u kokosové mouky docela mile překvapilo. Jestli vás zajímá poměr, tak celozrnná pšeničná vs kokosová je 50:50 a těsto je celkem z 250 g mouky, 125 g másla, 50 ml vody, 1 vejce – lehce doslazené a osolené špetkou soli.

A tím prohlašuju novou Alyka éru za počatou.

Snad se sem budete rádi vracet, odcházet s lepší náladou a chutí dělat z obyčejných věcí, chvil neobyčejné.

(I) o tom je život, říkám já.

Tak ať se vám/nám tu líbí!

Pěkný zbytek neděle a příjemný vstup do nového týdne.

Ála.)