Jsem tři roky s dětma doma.
Mateřská je období s proměnlivým vývojem, sic neúprosně žádá vyrovnaný výkon.
Mateřská je taky obdobím, jež si nežádá vysvětlování důvodů.
Realita je tak nějak pěkně divně šoupnutá, že zdánlivě nevýznamné věci mohou hrát veledůležitou roli v životě matky.
Abych byla konkrétní…
To, jak ladí/neladí polštář s květináčem, může zásadně ovlivnit kvalitu vašich dnů.
Jejich smysluplnost již neudávají pracovní úspěchy či počet „výborně“ v indexu.
Mně teď stačí ke štěstí úplně obyčejnej pohled na vyladěnej koutek.
Baví mě prožívat nákup kytek a čančat si dům ku obrazu svému.
Dělá mi radost taky to, že v době běžné pracovní docházky se můžu ověsit dětma a jen tak vyrazit ven. Můžu se toulat lesem a je to děsně smysluplný.
Hle, jak si člověk i v tomto nesvobodném období tu svoji svobodu najde – když chce!
Stačí vzít s sebou hák a nechat Šerifa prošťouchat všechny zamrzlý louže v dohledu.
Až takto prostoduché naše každodenní radosti jsou.
Můžu tam během stavění domečků půl hodiny švihat selfíčko za selfíčkem do té doby, než Šerif zahlásí svačinu na pařezu.
Raduju se taky z každýho zdravýho jídla, které uvařím a rodina mi jej s chutí sní.
Nejdu přes mrtvoly a nejsem zbytečně urputná, i proto mě každá pozitivní reakce na zdravější kousky upřímně potěší.
Těšej mě naše dětičky.
Rostou do šikovnosti a já za ně nepřestanu bejt vděčná.
Šerifka už leze o sto šest a staví se o všechno, co je hodno závěsu.
No a pak jsou tu taky malichernosti za pár kaček, které dokáží zvednout náladu z nuly na sto jediným pohledem.
Svede to jak šik držák na vajíčka, tak výbavička na blížící se narozeninou oslavu našich dětiček v podobě balících papírů a balónků.
Marná není ani moje sbírka hrnečků, která se nebezpečně rozrůstá a já nevím, jak to s ní celé jednou dopadne.
Jestli pro ní budem muset stavět časem separé haus nebo jak?!
Ale řekněte?! Už jste někdo viděl hausfrau bez polední kávičky v hrnečku neladícím k naklizenému bejváku či kopírující odstín aranžované květiny?
Nexistuje!
A vy? Čím si děláte radost?
Mějte prima den.
Ála.)
Přípravy na advent.)
Načančanej!
Dobrý den Álo!
Na Váš blog jsem narazila přes Lucii living, kterou sleduji už delší dobu. Také přemýšlím, že si začnu psát blog, právě pro to kouzlo, že i sama pro sebe bych si dělala takový ,,deníček´´ se vzpomínkami a fotkami 🙂
Tak je mi Váš začínající blog velmi sympatický. Děti zatím nemáme, ale stavíme si s přítelem sami domeček, tak by to zas bylo trochu z jiného soudku.
Jinak blog je moc příjemný a prodáváte krásné věci. Něco určitě zakoupím a nové příspěvky budu moc ráda sledovat.
Radost si také dělám z maličkostí a v nákupu různých hrníčků jsme velmi podobné. Kuchyň budu mít až za měsíc, ale různých hrníčků mám hodně. Prostě je v tom obchodě nemůžu nechat 😀 Už se moc těším, až si je do kuchyně všechny nastěhuji 😀
Krásné, slunečné dny,
Barča
Dobrý den, Báro:-),
děkuju za zastavení a pěkný komentář. Jsem ráda, že jste sem našla cestu – dle Vašcih řádků si zde v lecčem budeme notovat. Za sebe založení blog doporučuju – vrhněte se na to! Je to sice požírač času, ale když to člověka baví, je to příjemnej koníček. Hlavně zpětným pohledem. Užívejte si práci na domečku a jeho zařizování, ať se dílo daří a jste s výsledkem spokojeni:-). Ála
Álo, děkuji za reakci, je to milé 🙂
Mohla bych mít otázku ohledně založení blogu?
Dělala jste si sama, nebo Vám s tím někdo pomohl? Už jsem to jednou v minulosti zkoušela ale nějak mi to pořádně nešlo, tak jsem se na to, víte co…
A teď bych si hrozně ráda psala už články a vkládala fotky, ale nějak se do toho založení nemohu přemluvit. 😀
Ale když vidím, jak krásný blog máte a ty články jsou super, musím říct, že mě to zase nakoplo 🙂
Stále vymýšlím název a ráda bych i nějaké jakoby svoje logo nebo obrázek.
Musím říct, že jste mě moc inspirovala a jsem ráda, že jsem Vás objevila.
Mám ráno takový rituál, že si po snídani uvařím kávu a prohlížím oblíbené blogy, kde je co nového a zpříjemňuji si tím ráno, před tím než zapadnu do pracovního nasazení. Je to moc milé, děkuji 🙂
Já mám webovky dělané na míru – součástí je i shop a jsou trochu více promakanější na spravování než obyčejný blog. Myslím ale, že nějaké ty portály na blogy (blogspot nebo tak nějak) jsou zdarma přístupné a ani by to nemělo být tak těžké – ale nevím, nemám zkušenost:-). Jak překonáte tento technický oříšek, tak už to půjde pak samo, fotka za fotkou, článek za článkem. Hodně sil a chutě do práce, určitě mi tu pak zanechte případný odkaz:-). Ála