Ovesné sušenky

Pěkné škaredé úterý přeju:-),

po sluníčku ani památky. Depresivní počasí pokračuje. Jsme hodně doma, a tak se snažim čas trávit alespoň nějak produktivně, než mi z toho hrábne úplně.

Za letošek tak peču už druhou dávku ovesných sušenek, které dokonce i dětem chutnaj a vždy si touží přidat!

Ovesné vločky považuju za základní surovinu, která by neměla chybět v žádné zdravě smýšlející kuchyni.

Věc se má totiž tak, že obsahují samé dobro.

Za zmínku stojí především betaglukany, které regulují hladinu cholesterolu a svedou upravit vnitřní prostředí ve střevech tak, že tím i zvyšují celkovou imunitu. Díky vysokému obsahu vlákniny navíc krásně sytí a regulují trávení.

Na trhu momentálně nalezneme poměrně hodně doplňků stravy právě s betaglukany, jakožto preparáty pro podporu imunity. Já si ale vždycky říkám „proč?“, když tento zajímavý polysacharid nalezneme i v běžně dostupných potravinách (oves, ječmen) a lze ho tak i celkem pohodlně zakomponovat do svých jídelníčků.

Na cenu se u vloček taky nevymluvíme, například jedno balení z Lidlu pořídíme do 15 Kč.

Dají se zpracovat na mnoho způsobů – od klasiky v podobě ovesné kaše, přes ovesné lívance, či dokonce polévky až po ovesné sušenky.

Na mě to funguje.

Mám odzkoušeno, že když pravidelně snídám misku kaše, vydržím na ní „jet“ sytá až do oběda. Nečelím výraznějšímu výkyvu energie a odpoledne, kdy mám tendence ke kávě přikousnout něco na zub, sušenka spolehlivě poslouží, zažene, co má a zasytí i v rámci svačiny. Prostě se tim najím a necítím takový ten známý pocit „co bych kde ještě…“ – znáte to!

Zkrátka výhoda polysacharidů ve stravě v dlouhodobém měřítku skutečně přináší ovoce a jistě bych při poctivém zapisování došla i k zajímavým číslům, zejména pak celkově nižšímu energetickému příjmu.

Receptů jistě naleznete mraky, neb se nejedná o žádnou novinku.

Já postupuju tak, že na plotně připravím ovesnou kaši obvyklým způsobem do zhoustnutí (ovesné vločky + mléko).

Jakmile vznikne kašovitá konzistence, stáhnu ji z plotny, přiklepnu jedno vejce a dochutím dle potřeby.

Většinou se to neobejde bez skořice, sekaných oříšků dle zásob, dále nějakého sušeného ovoce (meruňky, švestky či rozinky) a kousků čokolády, abych je udělala lákavějšími pro děti.

Sladím trochou cukru či medu.

Zas takový tvrďáci nejsme.

Pak jen vyskládám bochánky na plech a dám péct do zezlátnutí – cca 20 min.

Mezitím se už na ně stojí fronty a dělají rezervačky.

Než stihnou vychladnout na mřížce, jsou první kousky fuč.

Zbylé pak přikusujeme ráno s jogurtem k snídani, já odpoledne ke kávě a povinně s sebou bereme i ven na procházky ke sváče.

Nejsou sice moc hezký, ale za to děsně praktický!

Mějte se prima:-).

Brzy zase tu!

Ála.)