Pretty woman day

Co vám budu povídat.

Jednou jedu po iks letech do velkoměsta, tak jsem si dala záležet, abych zamaskovala tu slámu, co mi z bot čouhá.

Proběhl lak na nehty a kdybych nezjistila, že mám vyschlou řasenku, došlo by i na ní.

A jakýže byl vlastně cíl naší cesty?

Čistě konzumní a zážitkový. Bez věčně žvatlajícího Šerifa se nám naskytla možnost vést souvislý dialog trvající celé odpoledne.

A když říkám, že konzumní, tak latté z McDonaldu chybět nesmí. Zážitková pak byla  vůně mé obědové krabičky. Vařené vajíčko je ten nejskvělejší parťák na cesty.

Na samotném vrcholu mého nákupního seznamu byla návštěva MaS. V potravinovém oddělení bych chtěla žít, jen kdyby tam čas neutíkal třikrát tak rychleji než ve skutečnosti a součet všech mnou chtěných věcí nevydal za jednu dovolenou u móře…

A co jsem si přivezla za poklady tentokrát?

Co nikdy, nikdy, nikdy nechybí v mém nákupním košíku, jsou čaje.

Krásné balení, intenzivní chuť a sortiment druhů přesně dle mých chuťových preferencí.

Chlazený mátový čaj s medem, citrónem a ledem je v létě mým oblíbeným pitím.

Cílovou položkou mého nákupu měla být clotted cream – vysoko procentní smetana (až 70 % tuku), kterou nemůžu sehnat nikde jinde. Přišla jsem na ní v Anglii, kde jsem si více jak oblíbila jejich tradiční scones (babí, čti skouns), se kterými se spolu s džemem jí.

Bohužel ji už nedováží ve větším balení, takže jsem z důvodu finačních úspor vzala pouze dvě menší.

Aby mé scones měly chuť co nejvíce podobnou těm anglickým, koupila jsem i samokypřící mouku, která se k jejich výrobě v Anglii používá (použít lze i naší klasickou, jen je nutné přidat kypřící prášek).

Dále jsem sáhla po pytlíku octových chipsů, které nejsou smažené, ale pečené, takže obsahují minimum tuku. Praktické malé balení si tak můžu dopřát k nějaké sváče.

Jakmile někde vidím hummus, koupím ho. Každý totiž chutná jinak a tento jsem ještě neměla.

Odejít z MaS bez arašídového másla nelze. To je mé nepsané pravidlo slušného chování.

Zvláštnost, kterou u sebe poslední dobou pozoruju, je občasná chuť na chlazenou limonádu s bublinkami. Asi je to tím, že mám nyní vyšší spotřebu tekutin a také energie. Na vině bude ale i teplé počasí a bublinkový půst – z ohleduplnosti k Šerifce a jejímu trávení.

A i přesto, že slazené limonády odsuzuju do morku kosti, neodolala jsem těmto dvěma příchutím – pomeranč a brusinka. A to jen proto, že cukr neobsahují. Slazené jsou sukralózou.

Až přijdou pařáky, vyvalím se na pískoviště a budu spokojeně usrkávat svůj párádní, vychlazený nealko drink, aniž bych si představovala, kolik kostech cukru do mě každým lokem putuje:-).

Název obchůdku, kde jsem ukořistila tyto dva majstrštyky mám v mlze.

Byl taky tak pěkný a plný věcí, co chci, že jsem byla v rauši.

Nakonec jsem sáhla po českých žvýkačkách Hugo bez aspartamu. Příchuť skořice je opravdová, zprvu trochu štiplavější, ale celkově mi chutí.

Dále jsem neodolala fazolovým těstovinám. Líbí se mi skutečnost si večer nacpat pupek těstovinami s rajčatovou omáčkou, přičemž ve finále sním pouze fazole s rajčaty.

Mimochodem, recept na mou oblíbenou a zdravou rajčatovou omáčku k těstovinám naleznete tady: KLIK.

Ještě toho večera po návratu jsem cítila silnou potřebu kompenzace.

Město je fajn. Ale jen na chvíli. Ohromí a ještě víc vysaje.

Vracet se zpátky domů do klidu a blízkosti přírody je k nezaplacení. Alespoň pro mě.

Večeřeli jsme se Šerifem u nás na louce. Večeřeli jsme ještě horké scones a já mu ukazovala Ještěd. Vyprávěla jsem, kam až jsme jeli a co všechno jsme viděli.

Jemu to bylo celkem buřt.

Snědl čtyři bochánky, vyjedl borůvky a ani mi nepochválil nové šaty.

Toliko o mé půldenní dovolené.

Víc z toho asi teď nevytřískám:-))

Mějte se fajn a nezapomeňte si taky dělat radost.

Byť je sebemenší.

Ála.)

 

picture