Tam, kde houby neroustou

Instagram všechno vyslepičí dopředu, takže retrospektiva, s jakou některé články píšu, je krapet na pováženou.

Naštěstí ne vyčpělá natolik, abych nedokázala slovy zaznamenat, co se dělo.

Tento fotoskeč, který tvoří kostru mého dnešního zápisku, je například z pondělí.

Bylo hodně větrno.

Část republiky semlela vichřice, u nás to naštěstí šlo.

Šerif byl toho rána úspěšně ve školce, já měla zrovna volné, neučící odpoledne, takže zde byla otázka, jak jej společně strávíme.

Počasí se odpoledne trochu vyčasilo, ale pořád bylo díky vítru dost divoký.

Chvíli průtrž, chvíli jasno.

Vybaveni pláštěnami jsme i přes nejasné vyhlídky vyrazili do lesa na sběr hub.

Iluze jsem si nedělala, protože chodím do tohoto lesa pravidelně běhat a dobře vím, jak moc mu tohle léto dalo zabrat.

Aby náš sběr byl ale spořádaný, vybavili jsme se na něj 2 košíky.

Větší na svačinu, menší na případný úlovek.

Šmejdili jsme tam dobré dvě hodiny.

Našli jsme jednu prašivku.

A posvačili.

Natřikrát.

Šerifka začíná docela hezky chodit v terénu a celkem už i něco ujde.

Samozřejmě s sebou ještě práská často o zem, ale většinou se sama zvedne, opráší a peláší dál k následujícímu kořeni, který zapříčiní další z jejích zaškobrtnutí.

Začíná se v tom našem gangu dít víc a víc legrace.

Síly se pomalu dorovnávají a možnosti otevírají.

No a já.

Bez jediné houby na bramboračku.

Ukojila jsem se tedy aspoň koláčem z hrušek od babičky ze zahrady.

Stále ještě peču z té celozrnné špaldy, co jsem si přivezla ze mlýna.

Tady u křehkého těsta to ani tak poznat nelze, ale třeba u chleba či housek, které jsou kynuté, tam už se peče jinak.

Pečivo z čerstvé mouky je nadýchanější a i celková výsledná chuť jemnější, ne tak celozrnná.

Horst doporučuje.

A postup?

Recept tu už někde, myslím, mám.

Tak jen tak zběžně.

Vypracovat od oka křehké těsto (mouka + vychlazené máslo + 1 vajíčko + trocha studené vody + citronová kůra + vanilkový cukr + špetka soli). Vyložit jím formu a kousek schovat na vykrajování.

Hrušky (jablka) oloupat na kostičky, nechat změknout pod pokličkou, přidat trochu cukru, skořici a lžíci másla pro lesk:-).

Pokud je náplň moc vodnatá, přisypu lžičku škrobu.

Náplň naleju do korpusu, dozdobím hvězdičkama a dám péct na 200°C do zhnědnutí a než koláč provoní celý dům.

Pak to cvaknout na Instáč.

Nechat podívat zbytek rodinky.

Ještě jednou nafotit blog, dokud krása trvá.

A sníst.

Protože jak tenhle koláč nakrojíte, jeho krása ve vteřině končí:-).

…a v mezičase, co já tvořím umění v kuchyni…

…Šerifka vleže přelouská dvakrát Dostojevskyho.

Pěkně se nám, holka, vybarvuje!:-)

Přeju vám hezký sváteční den a užijte si prodloužený víkend!

Ála.)