Dýňobraní

Pěknou neděli všem:-),

Podzimní prázdniny jsme si letos oslavili již tradičním veselím, kterým oslavujeme podzim – ještě, než přepneme na vlnu vánoční – totiž Dýňobraním.

Pro mě je to vždycky taková milá událost.

Nestrašidelná (jako je Helouvín) a nedepresivní (jako jsou Dušičky).

Děti se na akci moc těšej, pomáhaj s výzdobou a celkově se nebojíme si to prožít:-).

Od skladby menu přes výběr dýní až po dekorace…Šimonova sázka na jistotu – linecký ve tvaru dýně, ty mám zakázáno, aby chyběly, a tak jsem k nim sedla jednoho všedního večera a slepovala. 🙂Ačkoliv jsem u řady příprav už intenzivně zaučovala svou budoucí nástupkyni…:-)Boží je, jak moc odpracuje černá čtvrtka a bílej fix.

Na Dýňobraní se mi líbí, že většinu výzdoby sníme.

Zbytek vyřeší již zmíněná fixa, čtvrtka a světýlka, který schovávám na roky další.   Dýňovej šisak jsem zkoušela úplně poprvý, jako ostatně většinu, a vyšel skvěle.

Korpus jsem upatlala ze 200 g máslových sušenek a 80 g másla (rozdrtit, zalít máslem, udusat).

Hmotu pak smíchala ze 250 g mascarpone, 100 g Paloučku, 2 lžic mléka, 1 vejce, 100 g cukru, 250 g dýňového pyré, půl lžičky skořice. Pyré z dýně jsem přimíchala pouze do třetiny krému, která přišla na tu bílou. Pekla jsem 45 min na 170°C. Hodně mě překvapil i recept na muffiny, který si držely vláčnost a neměly žádnou pachuť.

Tam pak těsto na 12 muffinů z: 200 g pyré z dýně, 80 ml oleje, 1 vejce, 1 vanilkový cukr, 3/4 hrnku hladké mouky, 2 lžičky skořice, 1 lžička prdopeče. Smíchat a péct na 180 °C.   Frajeřinkou dne ale zůstaly dýňové knedlíčky. Fungují úplně stejně jako bramborové, jen se místo brambor použije dýně.

Těsto na 3 porce: 300 g dýňového pyré, lžíce oleje, 1 žloutek, lžička soli, lžíce bramborového škrobu, špetka muškátového oříšku a rozmarýn na dozdobení.

Smíchat, nechat těsto uležet, vyválet kuličky a pomocí provázku pak podvázáním rýhovat do tvaru dýní. Vařit ve vroucí osolené vodě 10 minut. Nakonec dozdobit rozmarýnem. 🙂  Podávaly se s hovězím na šťávě a všechny nás ta kombinace překvapila.

Určitě nedělám naposled. Polévku dostala za úkol ségra, tou se chlubit nemůžu. 🙂  Vydlabávání mozků, na který se děti vždycky nejvíc těšej, vydržej u něj pár minut a pak se zdejchnou, tak si pak vyřezáváme tak trochu pro sebe:-).  HA!

Když generace Z vyrazí dobrovolně ven i za nepřízně počasí, je to balzám pro duši.

Duši matek.

A výsledně vlastně i jejich. A finále grande!

Tradááá!S procházkou za tmy……a večerním unaveným, ale spokojeným, uuuf pod světýlky.

V uklizené kuchyni.

Taková trošku áftrpárty pro pani pořadatelku:-). Tak jo.

Já se pro dnešek loučím.

Praštěná úplňkem a změnou času. Chyby v textu tak nejsou vinou autorky, nýbrž chybou systému. 🙂

Mějte se pěkně.

Brzy zas ahoj!

A.)