Kuk!
Tak vás tu zas pěkně vítám. 🙂
První listopadový týden se chýlí ke konci a říká si tím o rekapitulaci.
Pondělí až čtvrtek mlha – práce – hodně opravování, papírování, příprav před blížící se inspekcí – jazykovka, další přípravy – logopedie – vyzvedávání – nákupy – večerní přípravy svačin. Vesměs klasické všední dny, kdy vstávám v 5:10 a chodim spát před devátou a usínám do pěti minut. 🙂
Pak ale přichází páteček a s ním zvolnění.
Příslib krátkodobé anarchie, z které čerpám síly do dní všedních.
A tak furt dokola.
Tady už happy face z páteční Jedlové, než sem šla vyzvedávat děti.
Takhle se v pondělí ráno rozhodně netvářim. Vlastně žádný všední ráno. 🙂Po týdnu učení, mluvení a hluku kolem lačnim po tichu, klidu a nulové organizaci. Lačním po neřádu a anarchii a nechci dávat žádné příkazy.
A tak je mi v přírodě vždycky tak pěkně, že co vám budu povídat…:-)
Pravé podzimní sychravo.
Na sobotu jsem naplánovala výlet do Litoměřic.
V plánu byl krátký výlet na Radobýl…
…který nás sice přivítal celkem netykavě…
…po chvíli se ale vyčasilo…
…a cestou na Tři kopečky jsme už měli sluníčko.
A to jo!
To bylo úplně jiný kafčo.
Středohoří a jeho křivky.
To se mi nikdy neokouká.
Oběd s výhledy.
Poslední minuty života týhle nádherný jiřiny.
Vyfotila jsem ji cestou tam, za plotem na šmírku a cestou zpátky byl záhon již zryt, prázdný a připravený na zimu.
Na cestě domů jsme se stavili v Litoměřicích, v kavárně Kafe s párou, kde jsme obdivovali miniatury města…
…a zašli si na zákusek dovnitř.
Já jsem si dala perníkové latté a cheesecake. A obojí moc dobrý.
Tady by už moje dnešní vyprávění mohlo končit. Ale kdepak.
Neděle.
Neděli hájíme ze základy.
Úklid, resty, věci do práce, školy…Chvilka nad knížkou, kterou jsem si v týdnu koupila.
Brambořík.
A dnešní odpolední zastávka u kávovaru.
A tady jo. Tady už dnešní příběh končí.
Díky za pozornost! 🙂
Brzy zas ahoj…
A.-)
Napsat komentář