Na sběru

S časovým posunem se ráno smiřuju výhledem, který se mi naskýtá přímo z pracovny. Krása tady na severu, co?

Nešizená snídaně je pro mě základ dne. Pakliže se zadaří i esteticky, požitek to jen násobí, rozumíme si:-).

Po snídani, drobném šolíchání domácnosti, abychom se vraceli do relativního čista, oblíkám Šerifa, balím svačinu, auťáky a košíček.

My totiž vyrážíme na první letošní sběr medvědího česneku.

Šerif chápe podstatu sběru a přidává ruku k dílu.

Sem tam přihodí i nějaký ten bonus v podobě větývky či jehličí.

Já tak získávám čas a sbírám všechno, co se mi líbí.

To abych se i letos mohla pustit do výroby česnekového pesta, které bude mít nebývalý říz – první jarní dávka totiž pořádně píše.

Cestou domů, s ukojenou sběračskou potřebou a plným košíčkem, chytáme lelky v okolí a já se dmu pýchou.

Vždycky jsem si totiž strašně přála mít kluka, co má špinavý tepláky a kapsy plné kamínků.

Snad jsem na vás přenesla alespoň trochu té jarní nálady!

Pěkný den mějte!

A.)

picture