Přeju vám příjemnou, upršenou neděli!
Zítra začínají jarní prázdniny, což pro nás vlastně neznamená nic zásadního – děti poženou do školky, my do práce.
S ohledem na počasí jsme se rozhodli jarní prázdniny nijak neprožívat a vynahradit si je dubnovým putováním po Kokořínsku, které už bude, doufám, o poznání teplejší a slunečnější.
Jinak trávíme stále ještě hodně času doma, doléčujeme rýmičky a já své konání zde pomalu, nenápadně a celkem i nenásilně směřuju k něčemu jako je jarní úklid.
Jde o nárazové manévry, nic přehnaně ambiciózního. To abychom se s příchodem jara mohli rozutéct ven a nemusela nás tížit existence domácích nedodělků, jako je špinavá lednice a tak dál.
Až si toto odbudu, plynule navážu na krok číslo dva, a sice výzdobu.
Tam už je to jiný požitek, tím spíš, když jsem v týdnu obohatila svou sbírku zbytečností o další, pastelově laděné kousky.
U Grešíka jsem si udělala radost pár drobnostmi – vanilkovým extraktem, čaji, kořením na grilovanou zeleninu a třtinovým cukrem.
Nedávno jsem pila čaj od Lerosu – kombinace rakytník s pomerančem, po dlouhé době opravdu dobrý, poctivý čaj bez tun přidaného ibišku a sušených jablek na dobarvení, po kterých často pálí žáha.
Tento od Apotheke ve stejné kombinaci chutná jinak, ale také není špatný.Na cesty pak vykutálená rychlovka v podobě energy kuliček – fíkových či datlových z německé Edeky.
Buď dám dětem všanc celé balení (spolehlivě zacpou pusu cestou autem), nebo jich pár přisypu do dózy v rámci svačiny – s oříškama, nějakým ovocem a zeleninou.
To si pak připadám maximálně spořádaně. 🙂
Procházka za sněženkama.
Jakého komfortu se mi dostává, když už obě děti chodí po svých.
Zatímco Šerif šlape jak hodinky už od prvního kroku, ségra se celkem ráda ponosí. Poslední dobou jsem vypozorovala trend souvislé chůze bez vzdorovitých záseků a fakt, že jo. Včerejší hoďku v lese za barákem ušla bez řečí.
Má turistická družina se upevňuje v základech. 🙂
V mezičase nám v lednici tuhlo těsto na celozrnné špaldové sušenky, takže jsme se po návratu domů mohli pustit do válení, vykrajování a mazání.
Aby bylo co přikousnout.
Jahodová marmeláda, celozrnná špaldová mouka jemně mletá, cukr, máslo, 2 žloutky a citronová kůra. Můj nejvěrnější odběratel/follower. 🙂 A jeden terapeutický pěňák pro tento týden. 🙂Včera odpoledne jsme se doma prostřídali u dětí a já se vydala na pěší průzkum.
Na tento vršek koukáme od nás z vysílače, projížděla jsem okolo něj pravidelně během studijních cest do Liberce na kolej – ale nikdy jsem nevkročila.
Nechce se mi stále ještě moc běhat, dopady jsou stále ještě citlivější, tudíž si jej nedokážu užít jako obvykle. Tak raději chodím.
Na vršku jsem natrefila na lavičku s výhledem na dvě zdejší sokyně – Jedlovou a Luž. Musí odtud být nádherný západy slunce. Mám tak odškrtnutý další ze seznamu „Nenápadných a neprobádaných“.
Jo a prý je to vrch Pěnkavčí. Jen tak na doplněnou. 🙂
A to je asi tak nějak vše.
Vám přeju stejně tak pěkné výhledy do nového týdne.
Ála.)
Napsat komentář