Dva roky jezdím bez nehod.

Pěknou čtvrtou adventní neděli od nás, přeju:-).Týden, jehož začátek měl do adventní pohody velmi, velmi daleko, se už pomalu chýlí ke konci a začínáme se blížit velkému vánočnímu finále.

V pondělí sem si odbyla svou havarijní premiéru, když mi cestou do práce, v sedm ráno nalačno bez kávy, nedal přednost řidič jedoucí z vedlejší. A jak dlouho jsem jezdila s našim starym (a taky skvělym) bez nehod, tak naše nový auto už čeká druhá oprava v servisu během třech měsíců, co ho máme. Poprvé ho odřeli na parkovišti, druhý útok tento. Pondělek mě tedy rozladil velmi.  V týdnu jsme si odškrtli vánoční besídky a taky procházku do lesa pro chvojí, abych mohla refrešnout opadávající vázy. Tam u nás na Skalce, podvrcholu Špičáku. A světe div se, o víkendu, krom menší virózky dětí a trochu i nás všech, dorazilo sluníčko.

Nevím, po kolika dnech, asi po hodně, ale bylo to (a ještě je) báječný. Báječně dobíjející.  Využila jsem tak podmínky k splnění restu a zastřihla záhon trvalek, pořádně na ježka, aby prý nabraly sílu do nové sezóny a přes zimu mohly odpočívat. No, uvidíme v létě, jak obratně sem si počínala. 🙂 Mezitím fočus bez branek.  A na zahřátí kuřecí vývar……a halušky s kuřecím z téže misky. A protože sem objevila ve špajzu mák, napadlo mě pustit se do koláčů. A spontánnost se vyplatila, koláče vyšly moc dobře – pěkně i chutně.

Nedá mi to a pokaždý si kladu otázku, kterou si klást nechci, ale stejně: mám radši mák, nebo tvaroh?

Kousnu do makovýho a sem přesvědčená, že je to on.

Jenže pak ochutnám tvaroh a jsem lapená ve smyčce.

Tato životní situace nemá řešení.

Prázdná množina.   Dneska ráno jsem nechala smečku doma páskovat a doléčovat rýmičky a udělala si 10kilemtrový okruh okolím.  Sluníčko. Jak moc přes zimu chybí! Krásný ráno to bylo. Miluju toulání se, přijdu si pak happy jak vyvenčenej, na volno vyběhanej pes. Haf.  A mezitím. Si děti doma hrály na čističe.

A čistily.

Hádaly se o rozprašovač a já jim to schvaluju.

Vyčistily půl druhé místnosti… …a víc k naší výchově asi nemám. 🙂

Tak.

Moc vám přeju, aby se vaše adventní dny obešly bez stresu a bouraček a virózek a užili si co nejvíc chvil venku v přírodě a v prima společnosti.

Přeju vám hezký Vánoce a jaké byly, budou ty naše, to se dozvíme/dozvíte příště.

Budu se těšit!

Pa.

Ála.)