Vánoce 2023

Pěkný Boží hod všem:-),

právě si užívám zaslouženou vánočku už s druhým kafem, děti si hrajou s dárkama a já pracuju na zápisu z letošních dnů vánočních – ještě jednou vítejte!:-)

Opravdu se to stalo, po pár dnech společenského vyžití máme před sebou dny, kdy se budeme řídit televizním programem (aktuální cílový bod ve 14,25 Pretty woman), chodit na procházky, jíst, spát a číst si.

Vše, co těmto dnům odpočinku předchází, má totiž daleko, daleko dynamičtější charakter…

Přípravy na naší velkou rodinnou oslavu jsem zahájila v pátek ráno – děti naštěstí ještě ve škole. Předvánoční nákupy zahajuju jedině s lístečkem a zásadně v sedm ráno. Bez mejkapu, s kulichem, ale bez front. Tady prostě není o čem. 🙂  Jen co jsem dorazila domů, venku začalo padat. Pustila jsem si k práci pohádky a rozjedla velkou chystací párty.  Letošní kytku jsem si připravila sama – z tulipánů, eukalyptu, závoje a borovice.  A myslim, že vyšla moc pěkně!Doma jsme doladili poslední detaily, protože světelná zákoutí dělají atmošku.

Pátek jsem si odstála v kuchyni a co šlo, napekla jsem a připravila den předem, aby na sobotu zbylo už jen zdobení, poslední pečení, mazání a drobnej úklid.  Ráno jsme se probudili do zimní pohádky – to říkám já, která nemusela opouštět základnu. Přijíždějící byli poněkud zdrženlivějšího komentáře.:-) Lehce po poledni už jsem byla ready a nejlepší část celého tažení příprav byla hotová. Vidět výsledky vždycky potěší. Řádná dokumentace je tak nezbytností.Chlebíčky jsme letos objednali a štolu dovezli z Německa, zbytek je domácí. Od cukroví až po česnekový dech.  Řízky se mi nechtělo smažit, a tak jsem zvolila variantu pečenou – v kukuřičných cornflakách. Dorty jsem pekla dva a dlouho jsem rozmýšlela, do jakých půjdu. Nakonec jsem rozhodla pro slavnostní čokoládovej s Ferrero Rocher zdobením a pro medovník – ten jsem napekla už ve středu, aby stihl změknout.   Krůtí roláda, nádivka, vinná klobása. plněné hermelíny… …a taky dávka vitaminů na odlehčenou.

S-e-d-m-n-á-c-t.

Tolik nás bylo. A odečtu-li svou starost, kde seženu tolik židlí a kolik že řízků mám teda nakrájet, bylo mi potěšením. V kontextu pražského neštěstí si člověk připomene to nejdůležitější.  Štědrý den už se u nás nesl v klidnějším duchu. Vánočka a štola k snídani – to jindy přes rok nezažiješ.  Ráno jsme vyrazili ke krmelci nadělit i zvířátkům a co se nedalo přehlídnout, byla rozvodněná říčka, vlastně vodopád!  Odpolední vzorek cukroví s kávou. To je faktický klenot, až mám nutkání napsat národní dědictví!:-) Ještě zadělat na vánočku… …a připravit stůl na večer. Protože je pravda taková, že už jsem po předešlém dni celkem vystřílená, zjednodušuji si, co jde. A tak v jednoduchosti krása, že?  My t-ř-i.A my č-t-y-ř-i.

V neoblíbené edici foto před vánočním stromečkem. Na které se nikdo netěší, ale pak na nich člověk zpětně vidí, jak děti rostou (a my stárnem:-)).  Ještě pár štědrovečerních formalit. Pouštění lodiček.  Krájení jablíček.  A nejvděčnější prskavky!A pak už 3 – 2 -1.

A přesně tam každoročně končí má fotodokumentace.

Následuje nefotogenický chaos, papíry, dětské nadšení a pak už si pamatuju jenom šílenou únavu, útržky štědrovečerní pohádky a to, jak usínám v osm, ještě dřív, jak děti. 🙂 Dnes už tak jen odpočíváme a čekáme, až dorazí nevlastní bráška, kterého děti zmučí radostí.

Vděčně se stahuji do pozadí a  plním funkci zásobovačky. Zásobovačky v teplákách, pánských vysokých ponožkách a drdolem na hlavě.

A vděčná.

Užívejte svátečních dní, já se zase brzy ozvu:-)

Díky za návštěvu a brzy pa!

A.)