Jak se udržuju ve formě

Ahoj všem, pěkně vás tu zdravím:-),

už je to delší dobu, co jsem naposledy aktualizovala nějaký svůj aktuální stravovací a pohybový režim.

Už nějaký ten měsíc se váhově pohybuju v rozmezí svých předporodních cifer, jídelníček už tedy nemám redukční, nýbrž udržovací.

A cejtim se fajn.

Ve výběru se nijak neomezuju, když přijde chuť na čokoládu, zvládnu se na několikrát otočit pro celou. Jdeme-li svátečně do restaurace, první, co v jídeláku hledám, je smaženej květák:-).

Na stranu druhou je ale pravda, že si jinak celkem hlídám, aby základ jídelníčku měl smysl, neb jsem si už několikrát sama vyzkoušela, jak si odbýváním sebe sama ničím nepomáhám, naopak.

A že si dny v běhu s dvěma dětma o to občas úplně říkaj!

Najít ten svůj správný balanc je gró a pod vlivem sílící mediální masáže a soc sítí je to čím dál těžší. Stále méně z nás umí stavit svůj vztah k jídlu na pevných základech, a sice tak, že jídlo chápe nejen jako soubor nutričních složek a kalorií či následování současného trendu, ale respektuje i jeho sociální, etickou, ale třeba i finanční a prožitkovou rovinu.

Nedělí na zdravé vs. nezdravé, ale zdravě mixuje. Aniž by jídlo udávalo směr života, ale současně ho příznivě formovalo. Prostě takové to „nežij, abys jedl, ale jez, abys žil – kvalitně“.

Tak nějak bych asi zjednodušeně shrnula svou definici racionálního stravování, kterou už jdeme hnedle zkonkretizovat.

Snídaně.

Tyto dny po delší době odpočinek od kaší,  ty vystřídaly moje oblíbené lupínky.

Obyčejně jsou tyto od Nestlé celkem drahé, takže je kupuju pouze s terčíkem, tzv. double shot :-).  Lupínky nejsou zbytečně přeslazené, obsahují celozrnnou mouku a zalévám je klasickým polotučným mlékem, rostlinným jsem na chuť nepřišla.

Posnídala jsem ještě skleničku čerstvé pomerančové šťávy ze tří pomerančů, ta mě vždy příjemně nabudí a dodá vitamíny.

Jelikož obědváme většinou už kolem 11 hod, dopolední svačiny obvykle vynechávám.

Takto to často dopadá, když „vařím“ ve všední dny jen pro nás děvčata.

Vyklopim plechovku tuňáka, udělám k ní bramborovo-mrkvovou kaši, přihodím zeleninu a jíme.

Vím, velice inspirativní :-).

Moje tzv. funkční obědy.

Já se pak po uspání a vyzvednutí ze školky trochu nacukruju, protože síly ubývají a celé odpoledne přede mnou.

Většinou to dělá porci něčeho, co mám upečeno na týden + kafe. Ty piju za den dvě (první ráno), obě sladím a dolévám mlékem.

Pěkně na „prasáka“:-).

A bez předsudků.

S přibývající hodinou, těsně než doráží muž domů, nám mixuju různá smoothie.

Základ tvoří něco zeleného (nejraději používám špenát, neb je chuťově neutrální) a přisypávám, co máme.

Banán, jablko či jahody smoothie krásně dosladí.

Špatné není ani mražené mango, nedopustit ale nedám na mražené lesní ovoce, rybíz, maliny.

Vždy přisypu buď lžičku mletých lněných semínek nebo lžičku arašídového másla, aby byly vitamíny díky tuku lépe vstřebatelné.

Tato nevábně vypadající sklenka zeleného mi vždycky dodá energii a příjemně mě nakopne, asi i díky tomu, že současně doplním tekutiny.

Přiznám se, že na mě zde platí i trochu celá ta psychologie kolem ovocných a zeleninových šťáv, neb mám vždy nefalšovaný pocit, že konám něco ukázkově zdravého.

Obléknu se pak do tepláčků, předám děti tátovi k zmordování a užívám si svou půl hodinku běhu lesem/polem.

Duševní hygiena.

Po několika letech závodění či plnění kreditů na katedře TV si nesmírně užívám pohyb jen tak.

Bez limitů, honěním se za výkonností.

Zasloužilej hobík:-).

K večeři zde opět rychlovka – těstoviny s kuřecím masem, špenátem a smetanou.

Po běhu to do mě většinou dost rychle padá, takže porci na obrázku vynásobte dvěma, byla jsem si přidat:-).

Sacharidy na večer rozhodně nejsou zlo pro ty z nás, kdo mají dost pohybu (rozhoduje vždy rovnice příjem x výdej).

Mně osobně se po nich dobře spí a vždy mi pomáhaly lépe zregenerovat.

Tak jo, tím bych to dnes asi utla.

Mějte se fajn a brzy opět zde na viděnou :-).

Ála.)