A*P*R*Í*L

Pěknou aprílovou sobotu všem:-),

letošní přerod zima->jaro je velmi dramatický a příroda si pěkně řádí.

Během čtyř dní se nám tu tak vystřídal čerstvý prašánek……s 15°C jarem……které vystřídala bouřka s kroupama……a jako aprílek na přidání kouzelná mezinárodní mlha, která začínala v Česku a končila v Německu – nebo naopak. U duhy je to asi jako u žížaly – nepoznám. Doma se mi podařilo po víkendu ve škole trochu přispět k pořádku a načrtnout si velikonoční výzdobu. Víkendy, kdy z práce navazuju školou v Praze a pak plynule pokračuju prací, jsou dost peklo. Jednak se cítím vždycky mírně schizofrenní, druhak už sem prostě unavená třicítka, matka dvou dětí. 🙂 Nicméně, čerstvá kytka na stole, čistá kuchyň a povrchní pořádek mě zase trochu vyzenoval a navrátil do kolejí. 🙂  V Dmku jsem pobrala pár velikonočních ozdob na velikonoční tvoření pro děti……a pomalu si přichystala půdu, aby bylo na čem stavět.  Dále pak aktualizuji: pilea drží!A jedna várka bylinek už je usušená a napytlíkovaná.  Minulý víkend jsem zatoužila zničehonic po rakouském germknédlu. Droždí doma skladem, takže nebylo nad čím rozmýšlet.

A byl to zážitek!

Poctivě jsem nechala vše kynout – občas totiž z netrpělivost tento proces mírně ošidim – a v napařováku nechala knedle pěkně dotáhnout.

Omáčku podle receptu ze žloutků, smety, vanilky a cukru.  Uvnitř povidla. A na vršku šošolka proslazeného máku.

Vám povím – ajne gróse kaloriše bombiše!:-) Denně sklízím své domácí bylinkové políčko a cpu zelenou všude. Do marinád, salátů……mátu  do okurkové limo……petržel do celozrnných knedlíků……do rajčatové polévky jedině bazalku a snítek máty pro barvu na koláč. Právě popíjím výroční čaj od Sonnentoru, který má příjemnou, ne zbytečně moc kořeněnou, chuť.  A když už jsme u té modré…

Cestou na nákup jsem ve městě zahlédla políčko ladoněk, které si tam rozjely svou párty nehledě na dopravní vytíženost odehrávající se pár metrů opodál.

Nenapodobitelný odstín.Na běžeckém okruhu objevuju neustále nové kvetoucí poklady.

Podezření na pažitku uprostřed lesa mě donutilo ji koštnout a pravda vyšla najevo.

Pažitka uprostřed lesa.

Potvrzeno.  Šerif dokončil svého narozeninového lego technik poršáka. V pěti stech krocích si obhájil své prvenství a uznání nás všech, když ve třech odpoledních trpělivé a systematické práce dotáhnul svůj poslední spoj. A to bude od nás asi tak všechno. 🙂

Užijte si zbytek soboty. Děti mají jít zítra s dědou na loutkové představení a mě tak čeká klid na psaní seminárky.

Přeju vám hezký dny a brzy na viděnou!

A.)