Květnové dny

Letos nám květnové volno velmi šikovně připadlo na dva pondělky.

K tomu všemu slunné.

A změnilo nám to život. Dny už tak nekončí návratem z práce, kroužků, institucí doma v módu podzimo-zimní šedi s čekáním na tmu, ale dá se říct, že teprve začínaj.

Žijeme bytím venku, žijeme sluníčkem, po kterém jsem letos prahla ještě intenzivněji. S Áňou jsme v zahradnictví vybraly mix kytek a nazdobily truhlíky. S novou sezonou třikrát hurá síťovým zašupovačkám – horké novince u nás doma.

Už teď dělím svůj život na život před síťovými dveřmi a na život se síťovými dveřmi.

Kvalita slunných dní na terase se rapidně zvýšila. Na čarodějnice jsme místo opékání buřtů vytáhli ven gril a ugrilovali si hambáče.    Než vypukne sezóna jahod, dopotřebovávám skleničky džemů, páč se mi jich loni (ne)povedlo pár tekutých.

Mixuju je s minerálkou, přihodim lístek máty a svěží domácí jahodová limo je na světě. 🙂Zahrada už snesla dvě sekání……a tadá!

Okna umytá!Na louce vedle se urodilo hodně pampelišek, a tak jsme nakonec neodolaly a pustily se do pampeliškového sirupu.  Budu nám ho dávat po lžičkách do čaje a střídat ho s……s aktuálním fialkovým sirupem.

Abychom si sezónně užívali co nejvíc pylů, vitaminů, fytoživin a minerálů – jsme doma dva alergici, takže silnější imunita by byla fajn.  Po dlouhé době Margot řezy na přání. A pěňák po práci zase pro mě. Prvního května jsem si po dlouhé době dala výběh brzy ráno.A tematicky jsem si za cíl vybrala Skalku, kterou obrůstají rozkvetlé  divoké třešně. V úterý jsme odpoledne vyrazily na cyklo vyjížďku do Německa.

Mám ty vyhlídlý panoramatický panelky s téměř nulovým provozem.  A jako správný ženský jsme neodolaly rozkvetlým třešním a pouličním tulipánům. Doma jen těžko najít zákoutí bez čerstvého kvítí. 🙂 Na prvního máje jsme vyrazily na Kalichy poblíž Oybinu.

Vede tu nespočet větších či menších okruhů, bohužel ale část z nich je kvůli kácení uzavřená.

My jsme se tak museli vracet stejnou cestou zpátky, což nám ani nevadilo. Čerstvý, zdravý, vonící les. I já hlásím letošní cyklo premiéru.

Příjemných třicet – k mlýnům a rozhledně.

Trasa, kterou znám, ale mám ji ráda právě proto, že nemusím přemýšlet nad trasou a koukat do mapy.  Na šestého máje, v den korunovace, jsme u nás na zahradě zasadili stromy.

Břízu vícekmennou a vysokokmennou, ambroň, jeřáb a dřezovec.

Tím jsme zahájili letošní hlavní cíl: zabydlet zahradu.

Jen co ve školkách dorostou trvalky, vrhneme se na záhon, dosadíme k plotu pár kvetoucích keřů, pokračovat budeme úpravou užitkové části a na podzim nás čeká sázení ovocných stromů. Nedělní ráno říkající si o pomalý start… …my jsme využili chladného počasí a vyrazili jsme do Liberce odškrtnout ze seznamu aktualizaci jarních bot a dalšího sportovního vybavení do Decathlonu. Cestou zážitek dne – Mekáč. 🙂  Vychytávka na kolo – držadlo na telefon. Abych příště nemusela jet podle navigace s telefonem v ruce. 🙂Odpolední šichta – akce vysvobození habrů. Docela sem si dala. 🙂Třešňový sad v květu v podvečerním výběhu. Moc fotogenický místo. A konečně – dnešek. Pondělní volno jsme zataktizovali a rozhodli se vyjet do Německa k Berzdorfer See, protože pro Němce byl dnešek normálním pracovním dnem. A vyplatilo se. Do auta jsem naskládala dvě dětská kola, sobě brusle a v devět ráno nám patřila celá asfaltka táhnoucí se podél jezera.  Velmi svižně a mrknutím oka jsme tu najeli 20 kilometrů, které jsme si napůlili zastávkou na dětském hřišti. Bylo to bájo, pro nás zase nové možnosti sportovního vyžití.  Tak. Uf.

Dneska to bylo výživný. 🙂

Díky za pozornost, přeju vám pěkný dny…

A brzy zas ahoj!

A.)