Tak jinak.
Vždycky, když už si myslim, jak mě jako šest a půl roku sloužící matku nemůže překvapit žádná náhlá změna plánu, protože s dětma plánujou jenom romantici, strašlivě se spletu.
Antibiotika, dietka a vidina minimálně tří týdnů doma.
Jak nadějně Šerifova školní docházka první školní den začala, stejně tak rychle zase skončila.
Lepší tajming pro nás oba si vybrat nemohl.
Je mi to líto, hlavně kvůli němu. Střídavě propadám panice a zoufalství, že mnou tolik obávaná domácí výuka nás čeká daleko dřív, než bych čekala. Navíc v tom nejdůležitějším začátku – ani šatní skříňku jsme mu zabydlet nestihli.
O ou.
Koncem prázdnin jsme se propršeli do malebnýho babího léta.
Ranní mlhy se válí pod kopcem a dnes, jen co jsem vyběhla o pár metrů výš, peřina pěkně na dlani.
Pak ještě políčko slunečnic, ze kterého jsem si neergonomickým během odnesla domů menší úlovek.
A k tomu aktualizovaný květináče, partička nových svíček, zápisník a kolagenová vzpruha na poprázdninový rozjezd, který nám začal vskutku vydatně. 
Moc vás zdravím a doufám, že vývoj událostí na vašich přijímačích vykazuje optimističtější výhledy. 🙂
Užívejte dní a brzy opět na viděnou!
A.)
Taková moje neděle:-)
Hen hén
Hummus
P*Ě*T
Chudák malej, ať je brzy dobře! A ať se děti neprostřídají🙈🙏. My letos taky máme prvňáka, tak uvidíme, jak dlouho mu zdraví vydrží, ve školce to nic moc nebylo celý ty roky. Ale hlavně, ať ty školy nezavřou! Držte se!
Jé, tak držím palce, ať nejdete v našich šlépějích a docházku si řádně odšlapete:-).
Díky za podporu, intenzivně vyhlížím lepší zítřky 🙂