Tě berem!

Zítra to bude přesně na den mínus jeden měsíc, kdy jsem vyrazila vstříc novému dobrodružství s předem víc jak nejistým výsledkem.

Vyrazila jsem si přičichnout akademické půdě.

Jestli ještě pořád voní předzkouškovou nervozitou, má v sobě šmrnc poslední etapy studentského mládí a jestli ve mně pořád ještě budí potřebu ořezaných pastelek v penálu.

Quickem o páté ranní jsem tak poprvé v životě vyrazila na zkoušku spíš nepřipravená, než připravená, byť jsem se své 5leté mateřské manko snažila v posledním týdnu na pláži v Chorvatsku, jedním okem u dětí a druhým v papíře, zamaskovat příjimačkovými skripty.

Bylo pondělí a kousek před Prahou krásně kvetl mák. Měla jsem s sebou svačinu, jeden lajfstajlovej časopis a na tajňačku jsem si v buse sundavala roušku z nosu pro kousek dýchatelného vzduchu.

Ale nejvíc ze všeho jsem se těšila na ten časopis.

Dál už jelo vše podle instrukcí – tramvaj číslo 12, přestup na 26 a snaž se.

A tak jsem (se) poslechla. Vysnažila jsem si sdílené 19. místo, díky kterému si v září přijedu čuchnout zas.

Přijedu s těma nejšpičatějšíma pastelkama a neskrývanou touhou povýšit svá stávající dvě písmenka před jménem na tři.

Než to mé nadšení s první zadanou seminární prací opadne, slavím. O víkendu jsem podnikla slavnostní výšlap na Jedlovku.  V šest ráno, když ještě část spala v mracích a druhá už se drala do jasného dne.  K obědu jsem nám všem upekla kuřecí sekanou, na kterou musíte mít recept i vy, já, my všichni, jak byla dobrá.

Žádná sušenka!Stačí si na troše oleje osmahnout najemno nakrájenou cibuli, přihodit 100 g na kostičky nakrájené šunky a přistrouhat 2 normal size mrkve. Chvíli osmahnout a nechat stát.

Ve větší míse smíchat půl kila mletého kuřecího/krůtího mase, přiklepnout 1 vajíčko, 1 na kostky krájený rohlík, který jsme předtím nechali promočit ve 100 ml smetany (či mléku, já ale lobbuju za smetanu), 1 lžíci sladké papriky, sůl, pepř, lžíci hořčice, lžíci petrželky a nakonec promíchat se směsí z pánve.

 Pak už jen vytvarovat v pořádnou šišku a péct na 180 °C cca 50 minut.  Příště trochu zataktizuju, upeču šišky dvě a druhou nám dám do sendvičů na výlet.    Ještě ale držím myšlenku dnešního příspěvku a slavím dále rýžovo-špaldovo-tvarohovou bábovkou s prvním domácím ice-caffé……slavím slavností kytičkou… …a večer, jen co uložím děti, se otáčím pro svou novou neřest – jahodovou dřeň v té nejopravdovější čoko nanukové polevě.

Kousky jahod, kousky malin, záleží, po jaké sáhnete.

Nebe je obojí.

Tím už mám většinou po párty a padám, v těsném závěsu po dětech, do postele.

Prázdniny, no. 🙂

Přeju vám dobrou noc, mějte se fajn a užívejte slunných dní.

Brzy na viděnou! 🙂

Ála.)