Z dnešního putování výběžkem.
Rozhledna Weifberg u Mikulášovic.
Jedna z mých nejoblíbenějších rozhleden, kterou jsem doposud znala jen kolmo a cestou z německé strany – z malebného Hinterhermsdorfu.
Dnes jsem kvůli dětem volila variantu kratší, a sice z Hančova vrchu, kde jsme nechali auto a odkud je to k rozhledně kilometr a půl.
Naposledy jsem tu byla asi před dvěma lety, kdy rozhlednu lemovalo pole slunečnic a husté lesy. Právě kvůli nim a neskutečným výhledům na stolové hory Saského Švýcarska jsem si to tu oblíbila a každý srpen sem cíleně jezdila.
Lesy jsou nyní v této oblasti silně zasažené kůrovcem, a je to smutnej pohled, byť je to místo stále moc pěkný a upravený, jak jen naši němečtí sousedé umí:-).
Cestou z Mikulášovic jsme se stavili ve Šluknově na zámku.
Tady jsme se nejdřív trochu odpočali ve zdejší zámecké kavárně Stodole…
…která je pro mé oko prostě zážitek. 🙂
A když už jsme nezapomněli respirátory, prohlédli jsme si i výstavu netradičních klobouků.
A ta se nám líbila.
Ta nás bavila.
Karlovo údolí – taktéž ve Šluknově.
To vám je místo, které má pro mě opravdu zvláštní atmosféru.
Vždycky tu na mě silně dýchne jeho historie. Objekt kdysi býval vyhlášeným rekreačním místem s lázněmi než po druhé světové válce začal pomalu pustnout.
A teď schválně. Vám ukážu.
Jak to to bývalo kdysi…
Neuvěřitelný, co? 🙂
(Foto vypůjčeno z webu karlovoudoli.cz, kde si můžete dohledat více info, třeba i o současně probíhajících snahách o rekonstrukci). Pohled na louku připomínající můj Microsoft spořič obrazovky:-).
A zasloužená odpolední obědo-sváča…
…s rychlou, ale vděčnou večeří.
Vám mávám a brzy opět zde na značkách:-).
A.)
Napsat komentář