Venku je tak krásně, že mi nejde odpočívat, ani pracovat, ani být doma.
A tak jsme vyrazili na špacír za babičkou, kde jsme jaro nasávali plnými doušky, trochu se přismahli a věnovali se činnostem na oko odpočinkovým, ale ve skutečnosti…
…dost fyzicky náročným.
Nachodili jsme podél Labe hodiny a hodiny…
Seděli u řeky a krmili kačky (teda teoreticky, on jim totiž Šerif skoro všechny usušený rohlíky snědl).
Jsem ráda, že se mu dostalo potřebných živin pro správný vývoj.
Denně to dělalo kolem 20 kilometrů….
…takže jsme cestou domů odpadli.
Jakože fest!
…A teď, když dospává svůj deficit, mám čas na nějaký to mecheche.
Strašně ráda si přerovnávám látky.
Sucharsky. Jak mi to jde.
Rovnám si je podle barev a nálady.
Plánuju a přemýšlím, na co je použiju.
Kreslím si návrhy, posílám je kamarádce švadleně, která se toho chopí vždycky tak, jak si představuju a jak bych to sama zatím nesvedla (a nikdy asi ani nesvedu.).
Tentokrát jsem k zužitkování vybrala látku s dekorem mraků a naporoučela jsem si polštáře.
Jeden dlouhý a druhý ve tvaru mráčku. Do dětskýho pokoje.
Zbytek padl na prostírku, kterých není na focení nikdy dost:-).
Líbí?
A ještě jednou.
Komínky zblízka.
Víc toho dnes nebude.
Jdu osedlat kolo a vyrazit se synkem na projížďku!
Strašně si užívám ten pocit, že jsem zase o něco víc mobilnější a zvládnu se tak dostat dál do okolí.
Mějte se fajn:-).
A.)
picture
Napsat komentář