Včera jsem čekala důležitou zásilku. A pro tentokrát se nejednalo o zásilku typu „vezu vám nový hrneček do kuchyně“. Čekala jsem hlínu. Než jsem byla schopna zadat do telefonu paní množstevní údaje své objednávky, musela jsem se prvně matematicky dobrat správnému výsledku. Čelila jsem dobrou, dětmi přerušovanou půlhodinku této matematicko-fyzikální rozvaze, než jsem rozklíčovala všechny…
Blog
Kytiček do vázy
Mít kytiček do vázy je základ vedené domácnosti. I kdyby jen na oko vedené. Mít kytiček do vázy je osvědčený zdroj povrchní radosti. A když k sobě má kytiček ještě ladící konvičku… …a jednoho mléčného pěňáka s cukrem, blaho jest dokonáno. Jasně, ne každýmu stačí takhle málo. Mně to ale na rozpačitý a upršený rozjezd…
Oslaveno!
Máme to za sebou. V pátek 13tého jsme to bouchli. Šerifovy třetí a Šerifčiny první. N-A-R-O-Z-E-N-I-N-Y! Máme doma dvě svéhlavá znamení – berana a býka. Jsou od sebe 2 roky a měsíc bez dvou dnů. A kdyby Ona nebrala furt Jeho lego, jsou to fakticky parťáci. Že se nám poštěstilo mít děti dvě (navíc páreček),…
Sběrači
Ahoj všem! Jaro vypuklo. Už i u nás na severu. A v celé své síle. Pro mě to znamená jediné. Čas sběračské sezóny je tu. Včera ráno jsem se ani neráčila učesat, natož se hlouběji zamyslet nad svým outfitem, sbalila jsem děti, sběračské náčiní a vyrazili jsme za paběrkem. První zastávkou byla slunná louka, kde…
Jarní Křivoklátsko
Pěkné pondělí, přeju! Jsme zpět! A jsme celí – trochu přismahnutí, hodně špinaví, příjemně unavení a hlavně plni zážitků. Ve čtvrtek jsem se vydala se ségrou a dětma na dámskou jízdu směr Křivoklátsko. Vymyslely jsme si to hezky. Chtěly jsme nasát jaro a trávit celé dny venku v přírodě. A přesně toho se nám dostalo….
Velikonoce stůj co stůj
Žila jsem v domnění, že nekonečné marodění během ještě nekonečnější zimy máme za sebou. Ha! Zpátky na zem jsem spadla hnedle v pondělí, kdy začala Šerifka podivně koukat. Její nepřítomný pohled vystřídaly večerní horečky a já už tak nějak tušila, že všechno bude zase jinak. Učinila jsem již ale obrovský pokrok ve svém dospěláckém žití….
Venku
Dnes po dlouhé době nadnulové teploty. Konečně! Potajmu si tak trochu sním o tom, že toto byla naše poslední procházka v péřovkách a čepicích, které nosíme a pereme celou zimu dokola. Ale není to jen jejich opakovaným praním prořídlý péř, kdo tuší konec zimy. Říkal to i Šerif a já a my tomu dost rozumíme….
První jarní
Pěkný čtvrtek přeju, úvod jara se moc nezdařil, ale víkend už vypadá slibněji. Na to, že máme za 2 týdny vyrazit se ségrou a dětma do netopícího objektu do okolí Křívoklátska…tak začínám vzpomínat, kde máme spacáky do -20 °C. Zatím jsme stále ještě v teple domova, takže stíháme svým pozvolným tempem spoustu věcí… Včera dopoledne…
V novém!
A já vás zde srdečně vítám! Mám hotovo. Webovky se podařilo vypustit do světa ještě před Velikonocemi, jak jsem si přála a moc doufám, že se práce zdařila. A aby ta úplně první prohlídka měla nějakou úroveň, vezmem to rovnou i přes obývák a jeho jarní look – když už nám venku tak pěkně sněží……
Moje malé/velké radosti
Jsem tři roky s dětma doma.
Mateřská je období s proměnlivým vývojem, sic neúprosně žádá vyrovnaný výkon.
Mateřská je taky obdobím, jež si nežádá vysvětlování důvodů.
Realita je tak nějak pěkně divně šoupnutá, že zdánlivě nevýznamné věci mohou hrát veledůležitou roli v životě matky.
Abych byla konkrétní…
