Uncategorized

… nic pro jedince s vyšší hladinou testosteronu:-)

Letošní sběr pampelišek se stal jedním velkým dobrodružstvím. Sběr poznamenaly dvě zásadní události. Tou první byla hlasitá nespolupráce ze strany Šerifa, druhou blížící se bouřka s přívalem deště. Díky těmto faktorům se vysněná idylka na slunné louce se spícím Šerifem nekonala. Nicméně, okolnosti mě vyburcovaly k nadlidskému výkonu, a tak jsem 400 květů pampelišek nasbírala za 6 minut. Můj první osobák ve sběru pampelišek!

Dnešní příspěvek bude tvořen několika úseky, na jejichž sepsání mám interval zhruba 8 – 12 minut. Tedy čas, kdy Jemnostpán zabere a mně začíná vzácný čas anarchie. Nesmím moc přemýšlet nad obsahem – to je nyní přespříliš velký luxus, protože jakmile se probudí, vykulí oči tak, jako by si zpíval písničku od Holki „Já dnes nepůjdu spát, nálada stoupá…“ a legrace končí. Jde se znovu uspávat, odpoledne mu to nejde. Nic mi nedaruje, pacholek. Ale já se nevzdávám. Šššššššššš… První interval mi právě končí a začíná asistované uspávání.

Pár obrázků zachycujícíh mé dny, které tak strašně letí. Nebýt letáčků nevím, jaký je den. Nebýt doktorky Majkí ve dvě nevím, kolik je hodin:-). Ajaj.

…a ještě radši přestavuju.)

 (Můj nový tvořící koutek, sekretář, ve své aktuální verzi:-)

…jsem tvořila.

Šerifovi byly tři měsíce.

Zásadní životní jubileum. Na váze 7,25 kg. No potěš…!

Takže, Šerife, sbal si své pleny a můžeš se jít stěhovat…

Synku, všechno nejlepší!:-)

 

Podzim je moje nejoblíbenější období. Snad kvůli té chuti spadaných jablek nebo vychlazenému domácímu moštu. A nebo taky kvůli houbám, které ráda sbírám, ale nejím. Tak nějak cítím, že ja čas zvolnit a připravit se na zimu. Nakřečkovat zásoby, nasát co nejvíce vitamínu D a těšit se na blížící Vánoce.