Dneska…

…dobrý!:-)

Víc takových dní, jako byl dnešek.

V rámci letošních novoročních předsevzetí jsem se zaměřila pouze na jednu jedinou věc.

A sice na sílu drobných radostí.

Chvil, které mě uklidňují, těší, nabíjí a značně zpříjemňují mou mateřskou, resp. rodičovskou.

Dneska jich bylo hned několik.

Začněme třeba dopolední sváčou. Vitaminovou.

Svačit se dá nudně, to je jasný.

Jak málo ale stačí, aby člověk nechtěl žádnou jinou, než tu zdravou.

Konkrétně nová, nažehlená prostírka a pestře barevný obsah.

Ale to bylo teprve zahřívací kolo, oproti tomu, co přišlo k obědu…

…jak jinak než losos.

Co se bílkovin týče, snažím se řídit následovně:

2 x týdně ryba (většinou jednou z toho konzervovaná v rybí pomazánce)

1 x týdně drůbeží (většinou krůtí, ale i kuřecí)

1 x týdně hovězí

1 x týdně vepřové

Zbylé dva dny sahám po alternativních zdrojích, luštěninách, popř. tofu, aby si tělo trochu odpočalo.

Samo, že nejsem lakota.

Když já, Šerif taky.

Je důležitej, když jí.

Ráda ho pozoruju.

Další nálož radosti dorazila.

Líbí? Mně moc.

Ušít jsem si nechala TADY.

Jsem stále ještě šička teoretička, takže zatím dál pokračuje fáze křečkování látek.

Proto jsem práci nechala na profíkovi a rozhodně se vyplatilo. Díky!:-)

Na mě zbyl tedy výběr a kombinace látek, ze kterých vznikl…

…tento koš.

Černobílý s hnědými koženkovými uchy.

K němu ze zbylé látky dva vyztužené minikošíky

Spolu s prostírkami.

Ale ne jen tak jakými.

Oboustrannými!

Zašpiníš?

Neva!

Otočíš!

HA!

A tady už jsme se Šerifem na odpolední prohlídce rajónu.

Bylo krásně jarně.

Šup se Šerifem na záda!

Celá procházka se stala velkým dobrodružstvím po tom, co jsem zjistila, že Šerif někde na louce během mého rozjímání utrousil botičku.

Podle povrchové teploty jeho nohy jsem to, naštěstí, zjistila celkem brzo.

Domu jsme tak odkráčeli s pahýlkem zabaleným do mé ušmudlané rukavice a – 1 botičkou.

Za tu kochačku bych ale dala klidně i tu druhou.

No Aleno!

*****

Mějte se fajn!

A.)

 

picture