Pomalá neděle

V sobotu jsem žila společenský život.

Ladies party pořádám od svých 17. narozenin a (zřejmě) jsme nevynechaly jediný ročník. Já hostím a jako pořadatel mám jedinou podmínku, a sice pohodlný domácí oděv, nejlépe pyžamo. Ostatně, toto je jeden z hlavních důvodů, proč nikdy nemáme moc fotek. Cíleně se jdeme přejíst a každá škrtící guma navíc je nešiknoucí se.

Já se vždycky těším na to, jak holkám bude chutnat, jak budu občas malinko společensky mimo a smysl debaty mi dojde o kolo později jak zbytku. Střihnu si nějakou mimoní mateřskou hlášku (všechny z účastnic jsou vzdělané, pracující moderní ženy) a po půlce se přesouvám do horizontální polohy na zem, anžto už jsem vyčerpána.

Je to hrozná divočina!

Letos jsem pro zpestření repertoáru objednala raw dortíky z varnsdorfské Balance kavárny, která sice momentlně v provozu není, ale paní majitelka byla moc ochotná a mou objednávku přijala a zhostila se jí opět bravurně.

Sama jsem se pustila do své klasiky, na novoty mi nějak nezbyl elán. Podával se tedy cheesecake, česnekové jednohubky, zdravé chlebíčky, ovocný salát a jednohubky z plněného hermelínu.

K pití jsem sehnala Kofolky ve skleněných lahvích, které jsem pro zpestření podávala s brčky. Kdyby se ta papírová brčka bývala nebyla rozmočovala v nápoji, vesmír by byl v daleko větším klidu.

Šerif celou slávu absolvoval s náma. Jakožto jediná matka, chtěla jsem se blýsknout v tom nejlepším světle. Převlékla jsem synka do čistého, učesala a doufala, že se nebude nějak nepřiměřeně šťourat v nose a předvede i jiné slovní kombinace než „máma a prd“.

Předvedl toho nakonec daleko víc. Hrál si s mobilem, snědl mističku chipsových paprikových tyčinek a neustále se domáhal sosání kolového nápoje brčkem.

Biomatka hadr.

Ještě ale, že jsem dostala roční předplatné Pravého domácího časopisu. To všechno spraví. Imidž zachráněna.

K časopisu jsem ještě dostala propolisové kapičky a sušenkové pochoutky z MaS.

Jedna ze zúčastněných odhadla situaci a přinesla, krom kytičky bílých tulipánů, i zdravé minimuffiny z pekanových ořechů a čokolády. Moc dobré dílo!

A já jsem v Lidlu poprvé sáhla pro 3-zrnných vločkách, které zítra ráno ozkouším ke snídani. Jsem zvědavá.

Neděle byla v duchu daleko klidnějším.

Užívám si venku plusové teploty, a tak jsme se Šerifem dopoledne zvládli hodinovou procházku. Synek se plánovaně utahal, takže jsem v čase jeho regenerace regenerovala i já.

S jahodami, tulipánovým zákoutíčkem a časopisem.

A protože se mi po včerejších přípravách nechtělo nic vařit, nejoblíbenější brambory s balkánem a okurkovým salátem mě zachránily.

Jo, a taky jsem si nezapomněla cvaknout své další digestoř selfí. S mikádkem, patnácti nahoře a košilí, kterou za další týden nezapnu.

A to je konec.

Ale jen pro dnešek.

Tak hezký večer!

A.)

 

picture