Střední vrch v Prysku je další z mnoha krás našeho severu a od minulého roku, kdy mě sem vzala stejně takto zjara ségra, se stal i mou srdcovkou.
Nachází se kousek od České Kamenice a výhledy jsou zde opravdu majestátní – já tedy rozpoznám vždy jen tu svou nezaměnitelnou klasiku: Klíč, Jedlovou, kontury Děčínského Sněžníku, Liliensteinu.
Jo, a ještě Bězděz:-).
Celkem 9,5 km dlouhým okruhem jsem tentokrát provedla kamarádku já a s dětma jsme tak strávili příjemných pět hodin venku.
Šerif ušel celou štreku sám, zvládl tři stoupání a celé jsme to proložili vysoce intenzivním svačením.
Bonbónky, džusíky, kedlubna a tak.
Šerifku jsem vypouštěla z krosny na přání, a že jich bylo!
Jak výlet začne kvalitním parkingem, tuším předem, že máme slušně založeno, a tentokrát tomu nebylo jinak – využili jsme přehledného parkoviště poblíž školy, odkud jsme se i vydali na začátek značeného okruhu po modré.
Výstup na vrcholek nemusí být za mokra úplně to pravé ořechové, avšak za sucha jej zvládl i náš mega opatrný Šerif, takže lze.
Cestou jsme minuli opravdu jen pár lidí a kdyby v posledních kilometrech vypadal Šerif šťavnatěji, prozkoumali bychom trochu více i zdejší kostel zapsaný mezi památky a také ještě menší skalní vyhlídky do údolí, které lze vidět ze silnice.
Bylo to omamný.
Stejně jako pilové zpravodajství, které nám dvěma dalo docela zabrat. Synchronně jsme kýchaly a slzely, se zacpanými nosy svačily v obležení kvetoucích břízkových háječků. Naše nosové „en“ už nemohlo být dokonalejší.
Jak říkám. Omamný v obojím slova smyslu.
No řekněte sami…
J*e*d*l*o*v*á
…bez chybičky, co?
Takhle nějak jsem si tu kompenzaci dvouměsíčních neštovic a angín ze zimy představovala:-).
Užijte si volna a pěkné Velikonoce přeju!
Ála.)
Jaroslav says
František Nepil nemá s pylovým zpravodajstvím nic společného, ale jinak jako obvykle pohodový a nabíjející počteníčko 🙂
Alena says
Díky za zastavení a komentář. Jsem ráda, že počteníčko baví. 🙂